Rostlinolékařský portál

Broskvoň obecná (Prunus persica), réva vinná (Vitis vinifera), okurka setá (Cucumis sativus).

V ČR nebyl výskyt tohoto druhu dosud zjištěn. V rámci rodu byly dosud různými autory z ČR popsány výskyty sedmi druhů (Longidorus caespiticola, L. elongatus, L. euonymus, L. helveticus, L. intermedius, L. leptocephalus a L. poessneckensis).

Úřední průzkum výskytu hlístků druhu L. diadecturus v ČR byl proveden v roce 2021 za finanční podpory EU

Rod Longidorus je jedním z nejbohatších rodů v čeledi Longidoridae, zahrnující přes 180 validních druhů. Čemuž odpovídá i široký okruh hostitelských druhů rostlin od bylin až po dřeviny a přítomnost na všech světových kontinentech vyjma Antarktidy. Druh L. diadecturus byl popsán z populace nalezené v půdě rhizosféry broskvoní na jihovýchodě státu Ontario v Kanadě. 
L. diadecturus je volně pohyblivá ektoparazitická hlístice o délce těla mezi 3,3–4,0 mm. Tvar těla u dospělců je po fixaci stočený až spirálovitý s krátkým tupě široce zakončeným ocasem. Ústní bodec je robustní s délkou až 121 µm a s vodícím kroužkem cca v jeho polovině. Samičí pohlavní soustava je didelfická, s vulvou v přední polovině těla (44–48 % délky těla) a nesklerotizovanou dělohou. Samci nejsou známí.

Záměna je snadná, zejména s dalšími zástupci rodu; přesnou determinaci je nutné svěřit specializované nematologické laboratoři.

Hlístkové sají rostlinnou šťávu z kořenů jejich nabodáváním svým dlouhým bodcem z vnější strany. Jedná se o ektoparazitické hlístice, které do kořenů mimo svůj bodec nepronikají. Obdobně jako ostatní zástupci rodu Longidorus sají primárně na koncích kořenů, čímž působí redukci kořenového vlášení. Na špičkách kořenů se při silném sání vytváří malé hálky a dochází k celkovému krnění kořenové soustavy. Mimo přímé poškození sáním spočívá jejich hlavní škodlivost ve schopnosti přenosu Peach rosette mosaic viru.

Příznaky napadení je možné zaměnit s důsledkem činnosti jiných organismů způsobujících redukci kořenové soustavy rostlin, potažmo způsobujících kořenové hálky (jiná volně pohyblivá ektoparizická háďátka nebo i hálkotvorná háďátka rodu Meloidogyne).

O životním cyklu tohoto druhu hlístka není mnoho známo. Na základě příslušnosti k rodu Longidorus se předpokládá podobná bionomie, jako u ostatních zástupců tohoto rodu. První larvální stadium se vyvíjí již ve vajíčku. Z vajíčka se líhne až druhé. Larva se svléká celkem čtyřikrát, a to včetně bodce, který se při každém svlékání vytváří vždy nový a delší. Samci nebyli nalezeni, předpokládá se partenogenetický způsob rozmnožování. 
Předpokládá se, že celkový životní cyklus trvá až 1 rok. Optimální teplota pro vývoj je 20–24 °C. U tohoto hlístka není specializované stadium, schopné přežít absenci hostitele, nicméně i v nepříznivých podmínkách byla v půdě zjištěna všechna vývojová stadia; populace se však nerozmnožovala. I když zástupci rodu Longidorus nevytváří žádná klidová stadia, u některých druhů tohoto rodu byla zjištěna schopnost přetrvávat v nepříznivých podmínkách bez hostitele ve vlhké půdě až po dobu několika let (L. macrosoma – 5 let, L. elongatus – 2 roky). Hlístkové (kromě vajíček) nejsou schopní přežít dlouhodobě nízké zimní teploty. U příbuzného v ČR se běžně vyskytujícího druhu L. elongatus byla zjištěna délka vývoje z vajíčka do dospělce v rozmezí 16–23 týdnů při teplotě 20 °C a 9 týdnů při teplotě 30 °C.

Významný je pouze přenos půdou, ulpívající na kořenech napadených rostlin. V rámci pozemku se hlístci šíří mechanizací, vodní erozí a dalšími faktory přesouvajícími půdu, ale i vlastním pohybem.

Hospodářský význam je poměrně značný. I když vlastní škody nejsou při nízkém stupni napadení významné, důležitá je schopnost přenášet rostlinné nepoviry, a to konkrétně Peach rosette mosaic virus.

Druh byl popsán z okresu Essex ve státě Ontario v Kanadě. Na základě dostupných údajů se vyskytuje pouze v Kanadě a s jistými nejasnostmi i v centrální části USA. V Evropě a na území EPPO nebyl dosud zjištěn.

Hlístek L. diadecturus se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, od roku 2019 řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Důvodem regulace je především skutečnost, že hlístek je přenašečem Peach rosette mosaic virus, který se v EU nevyskytuje, je rovněž karanténním škodlivým organismem pro EU a jeho zavlečení a rozšíření by mělo nepřijatelný dopad zejména pro rostliny rodu Prunus.

Při zjištění hlístka L. diadecturus na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Chemická ochrana se z důvodů omezené účinnosti, negativního vlivu na životní prostředí a finanční náročnosti používá jen výjimečně.

V. Čermák, ÚKZÚZ