Rostlinolékařský portál

Jedná se oligofágního zástupce na smrcích (převážně s. ztepilý). Pouze výjimečně se vyskytuje na jiných druzích dřevin.

Dospělec je cca 1,2–1,5 cm velký v rozpětí křídel. Křídla jsou převážně šedohnědé barvy a ta přední jsou s výrazným slonovinovým žíháním.
Larva, tedy housenka, je převážně hnědožluté barvy s jasně hnědou až černou hlavou. V dospělosti se dorůstá larva velkosti cca 1 cm.

Na smrku se vyskytuje několik druhů obalečů rodu Epinotia s obdobnou bionomií. Jedním z nich je obaleč E. nanana, jehož housenky vytvářejí shodné požerky, lišící se od obaleče smrkového menší velikostí. Tohoto škůdce je dále velmi obtížné zaměnit s jinými druhy pro jeho trofickou vazbu na smrky. S fytofágními housenkami stejné barvy (např. o. modřínový) si larvy o. smrkového nelze splést, neboť larvy předmětného druhu budou mít odlišnou dobu aktivity housenek i dospělců (u o. modřínového zimuje vajíčko, proto je aktivita larev situováno do období hned po zimování).

Nejmladší housenky pomístně vyžírají jehlice, starší (od 3. instaru) konzumují jehlice až na střední žebro. Mladá housenka se zavrtává do jehlice poblíž její báze. Žír probíhá v parenchymu směrem ke špičce. Trus mladé housenky je ukládán v podobě malé červenohnědé hromádky u báze jehlice. Housenka jehlici neopouští, dokud není prožraná až ke špičce. V průběhu svého vývoje housenka takto vyžírá i další jehlice. Starší housenka se již nevejde dovnitř jehlice, a proto spřádá 10–15 jehlic dohromady, které z vnější strany ožírá. Tato hnízda v průběhu zimy opadnou.

Na smrku se vyskytuje několik druhů obalečů rodu Epinotia s obdobnou bionomií. Jeden z nich je obaleč Epinotia nanana (Treitschke,1835), jehož housenky vytvářejí shodné požerky, lišící se od obaleče smrkového nepřítomností shluků trusu mezi poškozenými jehlicemi. Poškození tohoto druhu je dále velmi obtížné zaměnit s jinými druhy pro jeho trofickou vazbu na smrky. S fytofágními housenkami podobného poškozování hostitelské dřeviny (např. o. modřínový) si poškození od o. smrkového nelze splést, neboť larvy předmětného druhu budou mít odlišnou dobu aktivity housenek i dospělců a tedy i dobu, ve které poškození hostitelského stromu vzniká (u o. modřínového zimuje vajíčko, proto je aktivita larev situováno do období hned po zimování).

Období letu je cca červen až červenec (od května do poloviny srpna) s tím, že samičky kladou vajíčka na jehlice smrku. V období srpna až října probíhá larvální vývoj, který je ukončený spouštěním dorostlých housenek k zimování v období začátek listopadu. Kuklení probíhá na jaře příštího roku v hrabance.

Významnější škody tímto zástupcem jsou zaznamenávány především v hustějším porostu hostitelských dřevin v nižších věkových stupních. Zde se tento škůdce podílí na oslabování hostitelských jedinců a redukci přírůstů hostitelských dřevin a to především v roce, který následuje po intenzivním žíru.