Rostlinolékařský portál

Cyclamen spp.

Patogen infikuje nejprve rubovou stranu listů. Z líce listů se tvoří červené koncentrické skvrny, které od středu mění zbarvení na šedé s červeným lemem. Na čepeli se může vyskytovat větší počet skvrn a listy zasychají. Uprostřed skvrn se tvoří rozmnožovací orgány nepohlavního stadia viditelné jako malé, černé (pyknidy) v nichž se tvoří pyknospory. 

Symptomy vyvolané S. cyclaminis lze zaměnit za symptomy vyvolané houbou Phyllosticta cyclaminis, který také produkuje pyknospory v pyknidách. Rozlišení je možné pouze mikroskopicky na základě velikosti pyknospor.

Během vegetace se houba šíří pyknosporami, z nichž po vyklíčení klíční vlákno proniká přes průduchy na rubu listů do vnitřních pletiv a rozrůstá se v mezibuněčných prostorech. Za vlhkého počasí jsou z pyknid uvolňovány vícebuněčné, protáhlé pyknospory, které jsou dále roznášeny vodou, na nářadí či oděvech. Patogen se šíří velmi rychle a nepříznivé podmínky přežívá na pyknidami v infikovaných zbytcích rostlin. Pokud jsou listy ovlhčené (12 a více hodin), klíčí pyknospory při teplotě 18 °C přibližně za 20 hodin. Optimální teploty pro výskyt onemocnění je 20–27 °C.

Příležitostný patogen, způsobující významnější škody u skleníkové produkce bramboříků.

Evropa a Blízký Východ.

Zabránění (omezení) ovlhčení povrchu listů, odstranění a likvidace napadených částí.

Aplikace fungicide obsahujících účinné látky chlorothalonil nebo mancozeb.

I. Šafránková, MENDELU