Rostlinolékařský portál
ohňovec smrkový
Phellinus chrysoloma
říše: Fungi třída: Agaricomycotina čeleď: Hymenochaetaceae
Vědecká synonyma: Polyporus chrysoloma, Daedalea chrysoloma, Physisporus chrysoloma, Poria chrysoloma, Porodaedalea chrysoloma, Fomes abietis, Trametes abietis, Polyporus abietis, Xanthochrous pini var. abietis, Xanthochrous pini subsp. abietis
EPPO kód: PHELSP
Hostitelské spektrum
Mezi hostitele lze zařadit téměř výhradně smrk (Picea spp.), výjimečně i například jedli (Abies spp.).
Možnost záměny
Houby rodu ohňovec lehce zaměnitelné mezi sebou a determinovat jdou například orientačně podle hostitele, ale přesné výsledky jsou dosaženy výsledky z laboratorního rozboru. Velmi podobný je ohňovec borový (
Phellinus pini), který vytváří větší plodnice a roste téměř výhradně na borovicích (
Pinus spp.)
Ohňovec osikový (
Phellinus tremulae) napadá téměř výhradně topol osiku (
Populus tremula).
Ohňovec obecný (
Phellinus igniarius) je běžný druh napadající vrby (
Salix spp.). Ohňovec olšový (
Phellinus alni) zase napadá hlavně olše (
Alnus spp.), buky (
Fagus spp.) nebo habry (
Carpinus spp.).
Ohňovec Hartigův (
Phellinus hartigii) kolonizuje jedle (
Abies spp.) a třeba ohňovec černající (
Phellinus nigricans) hlavně buky (
Fagus spp.). Splést by se dal taktéž s ohňovcem ohraničeným (
Phellinus nigrolimitatus), který taktéž vytváří voštinovou hnilobu. Ten se ale vyskytuje ve vyšších nadmořských polohách a plodnice se objevují až po odumření hostitele.
Příznaky poškození/napadení
Plodnice jsou víceleté a pozorovatelné po celý rok většinou pod místem, kde vyrůstala větev. Plodnice jsou konzolovité, skládající se z mnoha vrstev rourek. Povrch klobouku je černohnědý a nápadně rozpraskaný. Velmi často je porostlý mechorosty. Jsou bokem přirostlé, mohou mít v průměru do 10 cm. Dužnina je korkovitě dřevnatá, rezavé barvy. Ústí rourek je okrově hnědé až nazlátlé. Výtrusný prach je světlý. Vůně je nevýrazná.
Ohňovec smrkový způsobuje bílou voštinovou hnilobu v celém průřezu kmene.
Životní cyklus
Infekce proniká do kmenů přes pahýly po odlomených větví či jiné mechanické poškození. Jedná se tedy o ranového parazita. Způsobuje bílou voštinovou hnilobu. Ta probíhá od místa průniku v celém kmeni nahoru i dolů. Zpočátku je dřevo rezavohnědé. V další fázi se tvoří dvůrky s okrově rezavým podhoubím. Dřevo se rozpadá podél letokruhů. Po odumření hostitele často odumírá i ohňovec.
Hospodářský význam
Jedná se o spíše vzácnější druh. K selhání napadených dřevin dochází jen výjimečně.
Autoři textu
J. Rozsypálek, MENDELU