Hostitelské spektrum
Polyfágní patogen, infikující mnoho druhů rostlin včetně polních plodin a zeleniny jakými jsou např. - sója (Glycine max), cibule kuchyňská (Allium cepa), česnek kuchyňský (A. sativum), pór zahradní (A. porrum), cibule šalotka (A. cepa var. aggregatum), chřest lékařský (Asparagus officinalis), vojtěška setá (Medicago sativa), lilek rajče (Solanum lycopersicum), ředkev obecná (Raphanus sativus), slunečnice roční (Helianthus annuus), petržel zahradní (Petroselinum crispum), mrkev obecná (Daucus carota), kmín kořenný (Carum carvi), špenát setý (Spinacia oleracea), fazol obecný (Phaseolus vulgaris), hrách setý (Pisum sativum) a z ovocných dřevin hrušeň obecnou (Pyrus communis subsp. communis) a mango (Mangifera indica).
Popis
Konidiofory jsou válcovité a vzpřímené s jednou koncovou konidií. Konidie jsou oválné, světle tmavě hnědé až černé barvy. Jsou mnohobuněčné s příčnými a podélnými přepážkami. Vřecka – asci obsahují asi osm askospor, askospory jsou elipsoidní a zúžené do špičky světle žluté až hnědé, zakřivené nebo rovné.
Příznaky poškození/napadení
Mezi časné příznaky patří malé žlutohnědé nebo hnědé elipsovité skvrny – léze na listech, později se mění v protáhlé nebo difuzní skvrny, které vypadají jako nasáklé vodou a během sporulace se zbarvují tmavě olivově hnědými, tmavě fialovými až černými a hustými porosty konidií. Léze mohou být obklopeny světle růžovým halo. Při silném napadení se léze postupně zvětšují a splývají a postihují celé listy, stejně jako květní stvoly. Charakteristickým příznakem napadení je nekrotické odumírání špiček listů.
S. vesicarium obvykle napadá odumřelá a odumírající pletiva cibule, jako jsou špičky listů, infikovaná pletiva jinými patogeny, poraněná pletiva a senescentní pletiva. Jak listy stárnou, stávají se náchylnějšími. Infekce obvykle zůstává omezena na listy a neproniká do šupin cibule. Léze se obvykle vyskytují na straně listu přivrácené k převládajícímu větru.
Možnost záměny poškození/napadení
Léze způsobené patogenem jsou podobné lézím způsobeným virem IYSV, které se postupně zvětšují a mohou se projevit hnědými nekrotickými pruhy.
Alternaria porri způsobuje hnědé léze, které se postupně změní na fialové při sporulaci.
Životní cyklus
Základním zdrojem infekce jsou infikované posklizňové rostlinné zbytky, na kterých patogen přezimuje. Na jaře se v napadených pletivech tvoří plodnice pseudothecía a v nich vřecka s askosporami, které se šíří dešťovými kapkami nebo větrem a dochází k primárním infekcím. Během vegetace se patogen šíří na kratší vzdálenosti pomocí větru konidiemi na okolní listy a rostliny a dochází k sekundárním infekcím. Patogen proniká do rostlin průduchy, přes epidermis ranami způsobenými jinými chorobami, hmyzem, např. třásněnkami Thrips tabaci a mechanicky – kroupami nebo mechanizací. Patogen přezimuje jako saprofyt v rostlinných zbytcích a cyklus choroby se opakuje.
Výskyt hniloby podporuje vlhké počasí, přehnojení dusíkem a mechanické poškození listů. Dlouhá období teplého a vlhkého počasí podporují rozvoj choroby.
Optimální podmínky pro infekci jsou teploty mezi 18–25 °C, vysoká relativní vlhkost vzduchu ze srážek nebo zavlažování.
Hospodářský význam
Významná choroba cibule kuchyňské.
Patogen způsobuje snížení výnosu, až 90 % snížení výnosu u cibulovin a 60–90 % snížení výnosu u hrušní a úplnou ztrátu úrody chřestu. Sekundární infekce rostlin napadených dalšími patogeny cibule (Botrytis, Peronospora).
Patogeny r. Stemphylium jsou spolu s r. Alteraria významnými alergeny.
Zeměpisné rozšíření
Patogen se v minulosti vyskytoval především v teplejších oblastech Evropy, nyní se však šíří severním směrem do dalších zemí.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
- Střídání plodin (1x/3–4 roky).
- Výběr odolných odrůd.
- Prostorová izolace mezi porosty.
- Vyrovnaná výživa, především omezení nadměrné aplikaci dusíku.
- Porosty by neměly být přehoustlé (spon).
- Udržování správné vlhkosti v plodině (závlaha, kypření).
- Opatrné používání herbicidů a zabránění poškození rostlin.
- Pravidelný monitoring a včasné zjištění příznaků.
- Likvidace posklizňových rostlinných zbytků zapravením do půdy.
- Podpora rozkladu posklizňových zbytků rostlin.
- Likvidace a odstranění infikovaných rostlin.
- Ochrana proti dalším patogenům cibule.
Autoři textu
J. Juroch, ÚKZÚZ