Rostlinolékařský portál

Většina druhů parazituje v larvách brouků, některé druhy v larvách much. Údaj o parazitaci stonožek druhem Phaneroserphus calcar je nejspíše chybný. Hostitelé se nejčastěji vyvíjejí v půdě nebo plodnicích hub, někteří i v mraveništích.

Zdravá, heterogenní krajina s dostatkem mikrostanovišť a kvetoucích rostlin poskytujících potravu dospělcům. 
Upřednostnit selektivní pesticidy v době výskytu dospělců, kteří jsou nejcitlivějším vývojovým stádiem k insekticidům (při pohybu na rostlinách přijdou do styku s postřikem).

Malé až středně velké druhy (3–10 mm), tykadla nelomená 13 článková (pedicellus někdy vsunut do scapusu, pak se zdá, že tykadla mají pouze 12 článků). Zadeček válcovitě vejčitý, u samic konec zadečku ohnut dolů, často s dlouhým kladélkem. Tergit a sternit prvního článku zadečku srostlý, tergity ostatních článků přesahují přes sternity. Základní zbarvení většinou černé, kombinované s hnědočervenou kresbou. Plamka v předním křídle velká, nápadná, plamkové pole malé, uzavřené, často menší než plamka, žilnatina redukovaná. U samic někdy křídla zakrnělá. Kusadla většinou s jedním zubem. V ČR 28 druhů, v Evropě 59 druhů.

Podobní na další drobné parazitoidy s redukovanou žilnatinou, od kterých se odliší podle velké plamky sousedící s uzavřeným plamkovým polem, v kombinaci s 13 článkovými nelomenými tykadly.

Vývoj larvy uvnitř hostitele je většinou bezpříznakový, parazitace se projeví až po opuštění těla hostitele (např. vykousaný kruhový otvor). Někdy dochází k opoždění ve vývoji, hostitel je menší.

U většiny druhů není znám. Dospělci jsou nejpočetnější v pozdním létě a na podzim. Larva vejřitky se vyvíjí uvnitř těla hostitele a prochází většinou 4 instary a krátkým prepupálním stádiem. V jednom hostiteli se mohou vyvíjet až desítky larev. Většina druhů preferuje stinné a vlhké biotopy, ale některé druhy se vyskytují na xerotermních stepích.

Některé druhy jsou velmi hojné, ale většina je bez hospodářského významu. Brachyserphus parvulus parazituje u blýskáčků, vejřitka kovaříková (Paracodrus apterogynus) a Parthenocodrus elongatus v larvách kovaříků, další druhy parazitují v drabčících a střevlících, ale pravděpodobně s minimálním vlivem na jejich početnost.

K. Holý, VÚRV