Rostlinolékařský portál

Parazitují převážně v hálkách bejlomorek, část u síťokřídlých, blanokřídlých a dalších čeledí dvoukřídlých.

Zdravá, heterogenní krajina s dostatkem mikrostanovišť a kvetoucích rostlin poskytujících potravu dospělcům. 
Upřednostnit selektivní pesticidy v době výskytu dospělců, kteří jsou nejcitlivějším vývojovým stádiem k insekticidům (při pohybu na rostlinách přijdou do styku s postřikem).

Malé druhy s převážně tmavým zbarvením těla (kombinace černé a červenohnědé), nohy a tykadla zpravidla světlejší. Tykadla samic s 10 články, u samců 11článková (vzácně méně), střední holeně s 1 ostruhou, 1. článek zadečku svrchu maximálně s výrazným lemem. V předním křídle plamka úzká, čárkovitá, někdy neznatelná, vřetenní žilka obloukovitě prohnutá nahoru, ale nedosahuje okraje křídla (plamkové pole otevřené). Křídla mohou být různě redukována. 
V ČR 9 druhů, v Evropě 102 druhů.

Podobní na další drobné parazitoidy s lomenými tykadly a redukovanou žilnatinou, od kterých se odliší podle úzké plamky a průběhem vřetení žilky v předním křídle v kombinaci s tykadly vkloubenými blízko úst.

Vývoj larvy uvnitř hostitele je většinou bezpříznakový, parazitace se projeví až po opuštění těla hostitele (např. vykousaný kruhový otvor). Někdy dochází k opoždění ve vývoji, hostitel je menší.

U většiny druhů biologie neznámá. Samice Aphanogmus fulmeki parazituje mladé larvy dravé bejlomorky Aphidoletes aphidimyza, dospělci parazitoida se líhnou z kukel o týden později než bejlomorky. V jenom hostiteli se vyvíjejí 1–3 larvy, nejčastěji 2. V komerčních chovech byla zjištěna až 7% parazitace, pokud dojde k napadení chovů, snižuje se ziskovost i účinnost vysazených bejlomorek ve sklenících.

Druhy se známou biologií parazitují často užitečné organismy a při vyšších počtech mohou snižovat jejich účinnost. Mezi užitečné patří Aphanogmus abdominalis, který parazituje larvy bejlomorky kapustové. Rod Ceraphron parazituje různé bejlomorky a Dryinidae.

K. Holý, VÚRV