Rostlinolékařský portál

Parazitují predátory (pestřenky, Chamaemyiidae, síťokřídlí) a parazitoidy mšic (mšicomaři, Aphelinidae), červce, lumčíky a bejlomorky.

Neprovádí se.

Tykadla lomená, 11článková, nasazena blízko úst, v předním křídle výrazná plamka, vřetenní žilka nedosahuje k přednímu křídlu (plamkové pole neuzavřené), střední holeň se 2 ostruhami, báze prvního článku zadečku při pohledu shora krkovitě zaškrcena. 
V ČR 5 druhů, v Evropě 140 druhů.

Podobní na další drobné parazitoidy s lomenými tykadly a redukovanou žilnatinou, od kterých se odliší podle velké plamky a průběhem vřetení žilky v předním křídle, v kombinaci s tykadly vkloubenými blízko úst.

Vývoj larvy uvnitř hostitele je většinou bezpříznakový, parazitace se projeví až po opuštění těla hostitele (např. vykousaný kruhový otvor). Někdy dochází k opoždění ve vývoji, hostitel je menší.

Biologie většiny druhů není známa. Znalosti o hostitelích pocházejí především ze společenství mšic, kde parazitují predátory nebo se vyvíjejí jako hyperparazitoidi. Nejvýznamnější je druhově bohatý rod Dendrocerus, který zahrnuje hyperparazitoidy mšic (Aphelinidae a Aphidiinae, někdy se uvádějí i Charipinae, ale to je nutné ověřit) a parazitoidy larev a pupárií pestřenek, Chamaemyiidae a síťokřídlých. Lagynodes pallidus byl vychován z kokonů lumčíka rodu Apanteles.

Při vyšších počtech mohou negativně ovlivnit početnost nepřátel mšic.

K. Holý, VÚRV