Rostlinolékařský portál

Z ovocných dřevin se jedná o siivoně, švestky a trnky. 

mšice slívová
Bezkřídlé živorodé samičky, 1,4–2 mm velké, oválné, zeleně, žlutě či hnědě zbarvené. Tykadla i sifunkuli jsou krátké. Tělo bývá někdy pokryto voskovým prachem Okřídlené samičky jsou stejné velikosti i zbarvení, na zadečku mají tmavou skvrnu typického tvaru se světlým okénkem.
Vajíčka jsou zprvu zelená, pak černá.
mšice švestková
Bezkřídlé živorodé samičky jsou zelené až modrozelené, se světle zelenými proužky na hřbetě. Celé tělo mají pokryté voskovým práškem, široce oválné, klenuté, dopředu silněji, dozadu slaběji zúžené. Tykadla jsou kratší než tělo. 
Nymfy mají podobné zbarvení jako dospělci.

Lze zaměnit s jinými druhy mšic. 

Četné pokroucené a nahloučené listy, na kterých jsou patrné velké kolonie mšic. Listy mohou být i zkrabacené nebo podélně svinuté, později hnědnou, usýchají a opadávají. Napadené letorosty zasychají a hynou. Květy se kroutí a deformují. Listy, výhonky i plody pokrývá vylučovaná medovice, na které se později množí černě. Plody se špatně vyvíjejí a předčasně opadávají.

Životní cyklus mšic viz mšice slívová a mšice švestková.

Při silném napadení se snižuje výnos. Dochází k přenosu viróz. Mšice slívová přenáší virus šarky švestky. Virus šarky švestky je nejškodlivějším a nejrozšířenějším virem peckovin v Evropě. Dochází k významným hospodářským ztrátám. Ztráty jsou způsobeny nejen předčasným opadem plodů nebo snížením výnosu plodů, jejich velikosti a kvality, ale také zhoršením kondice a předčasným odumíráním napadených stromů.