Rostlinolékařský portál

Parazituje na více než 200 druzích mšic, zejména Aulacorthum solani, Macrosiphum euphorbiae a Myzus persicae.

Parazitoida A. abdominalis lze aplikovat preventivně v době, kdy se již předpokládá případný výskyt mšic v pěstované plodině. Preventivně se aplikuje 0,5 až 2 jedinci na m². Měly by následovat za sebou 3 aplikace vždy jednou po 14 dnech. Pokud se už ve skleníku vyskytují první kolonie kolonie mšic, je důležité provést introdukci parazitoida ve větší dávce a to dodávat 2 až 4 jedince na m². Aplikaci provádět jednou za týden v následujících třech týdnech. Produkty obsahují kolem 250 nebo i 1000 parazitovaných mumií mšic. Během přepravy se mohou z mumií vylíhnout už dospělci parazitoida. Introdukce parazitoidů by měla být provedena co nejdříve od obdržení produktu a aplikace se provádí tak, že se obsah s mumiemi, popřípadě dospělci, nasype nejlépe do kolonií mšic, protože parazitoidi A. abdomalis nejsou dobrými letci. Parazitoida A. abdominalis lze v případě vysokého výskytu mšic kombinovat s parazitoidy rodu Ahidius spp. a predátory dravou bejlomorkou A. aphidimyza nebo zlatoočkem Chrysoperla carnea. A. adbodminalis je lépe schopen odolávat vysokým teplotám než druhy Aphidius. 
Přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit na webových stránkách firmy Biobest nebo Koppert v tzv. side effect manuálech.

Samičky A. abdominalis jsou v průměru dlouhé 2,5 až 3 mm a mají relativně krátké končetiny a krátká tykadla. Samice mají černou hlavu a hruď a žlutý zadeček. Samečci jsou o něco menší a mají tmavší zadeček.

Barevně se dají samičky zaměnit s parazitoidem Encarsia formosa, nicméně samičky A. abdominalis jsou ve srovnání s E. formosou daleko větší a mají špičatější zadeček.

V porostech se vyskytují mumifikované mšice, které jsou nafouklé a zbarvené černě. Díky barevné změně se snadno rozezná účinnost parazitoida. Rozpoznávacím znakem je i kruhový výletový otvor v mumii mšice.

Samičky kladou vajíčka do mšic, jedná se tedy o endoparazita. Samičky preferují klást vajíčka do nymf 2. a 3. instaru. Během prvních tří týdnů života dospělců naklade samička denně 5 až 10 vajíček. Celkem může za svůj život samička naklást až 250 vajíček, nicméně celkové množství může být ovlivněno druhem hostitele. Larva se z vajíčka líhne po 2 až 3 dnech. Vylíhlá larva se uvnitř mšice živí jejím obsahem, aniž by ji zahubila. Na konci vývoje larválního stádia, dojde k mumifikaci hostitele, která je doprovázena barevnou změnou. Parazitovaná mšice zčerná. První mumie by měli být viděny v porostu minimálně 14 dní od první introdukce parazitoida. První známky barevné změny a mumifikaci mšice dochází 7 den od nakladení vajíčka, parazitace. Uvnitř mumie se larva parazitoida zakuklí a po vylíhnutí se dospělec vykouše kruhovým výletovým otvorem a mumii opouští. Od larvy po dospělce trvá vývoj při teplotě 24 °C přibližně 16 dní. Optimální teplota pro celý vývoj je od 21 do 25 °C a relativní vzdušná vlhkost 60 % až 80 %. Vývoj Poměr pohlaví (sexuální index) parazitoida je 1:1. Parazitoid A. abdominalis se může rozmnožovat i partenogeneticky, tzv. deuterotokie, kdy se z neoplodněných vajíček líhnout jak samečci, tak i samičky. Po 3 až 4 dnech života začíná samička klást vajíčka. Průměrná délka života dospělé samičky je 30 dní.

Parazitoid se používá k regulaci mšic především ve sklenících i fóliovnících na plodové zelenině (paprika, rajčata, okurky, lilek) a okrasných květinách (gerbera, chryzantéma, růže) a v jahodách. Parazitoid A. abdominalis není aktivní letec, z tohoto důvodu nevyhledává své hostitele na dlouhé vzdálenosti. Samičky tedy vyhledávají mšice na krátkou vzdálenost rychlou chůzí po listech napadené plodiny mšicemi. Samičky preferují nymfy 2. a 3. instaru. Do starších instarů kladou vajíčka sporadicky. Při ohledání vhodného instaru mšice se k němu samička otočí zády a kladélkem napíchne končetinu hostitele, a tak ho paralyzuje. Následně propíchne spodní stranu mšice kladélkem a dovnitř naklade vajíčko. Tento proces může trvat několik minut. Do starších instarů kladou vajíčka sporadicky. Parazitoid má pomalý vývoj, ale naopak žije déle ve srovnání s některými jinými parazitoidy. Přesto, že klade jen několik vajíček za den, je schopna kladení po delší dobu a méně migruje, což znamená, že může výrazně snižovat populace mšic, ve kterých se vyskytuje. Nymfy 1. instaru nebo mladé nymfy 2. instaru slouží dospělým samičkám jako zdroj potravy. Samička je tedy významný predátor, kdy pomocí kladélka usmrtí nymfu a její obsah vysaje. Vedle parazitace je i díky predačnímu chování schopna výrazně snižovat jedince v populacích mšic. U parazitoida může sporadicky docházet k superparazitismu, kdy samička naklade více vajíček do jednoho hostitele. Nicméně, samičky mají schopnost rozpoznat již parazitované nymfy. Hyperparazitizace se může u A. abdominalis vyskytovat, ale v praxi je to menší problém než u Aphidius spp.
Video:
 

A. Bohatá, JČU