Rostlinolékařský portál

Molice (Aleyrodidae) včetně nejznámějších druhů molice skleníkové Trialeurodes vaporariorum, molice bavlníkové Bemisia tabaci a molice vlaštovičníkové Aleyrodes proletella.

Dospělé samičky se živí medovicí i pro kladení vajíček nevhodnými instary nymf molic, které pomocí svého kladélka usmrtí a následně jejich obsah vysají. Jedná se tedy i o predátora. Díky příjmu alternativní potravy, lze parazitoida E. formosa distribuovat do skleníku i preventivně, nicméně v době, kdy se již ve skleníku vyskytují dospělci molic. Prazitoida E. formosa lze kombinovat s parazitoidem Eretmocerus eremicus. Pro efektivní účinnost je důležitá teplota prostředí, E. formosa je nejaktivnější pří teplotách vyšších než 18 °C a nižším napadení. Parazitoida lze kombinovat i s predátory rodu Delphastus spp., protože tito predátoři jsou schopni se živit vajíčky molic, které nejsou hostitelským stádiem E. formosa.  
Přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit na webových stránkách firmy Biobest nebo Koppert v tzv. side effect manuálech.

Dospělé samičky dosahují velikosti okolo 0,6 mm. Samičky mají černou hlavu a hruď a žlutý zadeček. Mají 2 páry blanitých křídel, která jsou průsvitná. Na hlavě jsou umístěna lomená tykadla, která hrají velmi důležitou roli v rozpoznávání hostitele. Vajíčka jsou oválná o délce 0,08 mm a šířce 0,03 mm. Larva E. formosa se živí obsahem nymf molic a vývoj larvy probíhá přes čtyři instary. Poslední instar se zakuklí uvnitř nymfy molice. Samečci jsou o něco málo větší než samičky, jsou celí černí, nicméně se v přírodě vyskytují jen ojediněle.

Samičky E. formosa se dají vzhledem ke svému zbarvení zaměnit s parazitoidem Aphelinus abdominalis. Samečci by mohli být případně zaměněni s parazitoidy Aphidius ervi a Aphidius colemani.

V porostech se vyskytují černá parazitovaná puparia molic. Díky barevné změně puparií se snadno rozezná účinnost parazitoida. Rozpoznávacím znakem je kruhový výletový otvor v parazitovaném pupariu.

Parazitoid E. formosa je endoparazitická vosička, což znamená, že celý vývojový cyklus probíhá uvnitř těla svého hostitele. Samičky E. formosa se rozmnožují partenogeneticky, tj. bez oplození. Forma vývoje je thyletokie, kdy se z neoplozeného vajíčka vyvíjí vždy samička. Partenogeneze je vyvolána infekcí gram-negativní bakterií Wolbachia. Kvůli tomuto jevu se v populacích vyskytují samečci jen zřídka, uvádí se, že jsou v populaci zastoupení jen 1–2 %. Vývoj parazitoida prochází přes 4 vývojová stádia: vajíčko, larva, kukla a dospělec. Samičky kladou vajíčka do nymf různých druhů molic, kdy ale pro uložení svého vajíčka preferují nymfy 3. instaru a 4. časného instaru. Dospělé samičky se při vyhledávání hostitele řídí pomocí těkavých látek, které jsou uvolňovány z medovice produkované molicemi. Do vhodných nymf kladou vajíčka, zatímco ostatní instary slouží parazitické vosičce jako zdroj potravy. Do jedné nymfy naklade samička vždy pouze jedno vajíčko. Samička během svého života naklade v závislosti na teplotě kolem 70 až 190 vajíček. Nejoptimálnější teplota pro kladení vyššího počtu vajíček je 20 °C až 25 °C. 
Po vylíhnutí se larva E. formosa živí obsahem nymfy molice a vývoj larvy prochází přes tři instary. Následně se parazitoid zakuklí. Vylíhlá samička se pomocí ústního ústrojí prokouše na hřbetní straně usmrcené nymfy 4. instaru molice ven. Typickým znakem je kruhovitý výletový otvor. Vývoj parazitické vosičky od vajíčka po dospělce je závislý zejména na teplotě prostředí, nicméně délka vývoje závisí i na instaru nymfy, do kterého samička naklade vajíčko. Při nakladení vajíčka do 3. instaru a teplotě prostředí 20 °C realizuje parazitická vosička svůj vývoj za 27 dní, zatímco při 25 °C za 16 dní. Samičky se mohou dožívat kolem 12 až 20 dní. V důsledku parazitace dochází k černání puparia. Samci se mohou vyvinout, pokud dojde k nakladení druhého vajíčka do hostitele, které bylo již parazitováno. Toto chování je známo jako autoparazitismus nebo multiparazitismus a dochází k němu při velmi vysokých teplotách.

Parazitická vosička E. formosa se využívá zejména ve sklenících i fóliovnících pro regulaci populací molice skleníkové a molice bavlníkové na plodové zelenině (rajčata, papriky, okurky) a okrasných květinách (poinsetie, gerbery, a další). Samičky E. formosa preferují zejména nymfy molice skleníkové T. vaporariorum, nicméně v přítomnosti molice bavlníkové Bemisia tabaci jsou schopny parazitovat i nymfy tohoto druhu. Parazitovaná puparia molic začnou přibližně po 10 dnech od parazitace tmavnout, až úplně zčernají. Změnou barvy se liší od zdravých puparií, z kterých se vylíhnou dospělci molic. Neparazitovaná puparia molic jsou bílá nebo krémově žlutá. Z důvodu melanizace parazitovaných puparií je snadné určit účinnost parazitoida introdukovaného do skleníků za účelem eliminace populací molic. Komerčně se E. formosa prodává ve formě parazitovaných puparií, která jsou nalepena na kartičkách, které se následně vyvěšují na rostliny ve skleníku. Při teplotě pod 15 °C je výrazně snížena účinnost parazitoida, protože dochází k poklesu aktivity, samičky nekladou vajíčka a ani nevyhledávají hostitele. Samičky jsou schopny vyhledávat hostitelské nymfy na vzdálenost 10 až 30 m. Po introdukci parazitoida E. formosa je cílem udržet molice pod hladinou významnosti a co nejrychleji snížit jedince v populaci těchto škůdců.
Biologická ochrana proti molicím / Koppert Biological Systems
 

A. Bohatá, JČU