Hostitelské spektrum
Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách. Mezi živné dřeviny tohoto druhu patří druhy rodů hrušeň (Pyrus spp.), slivoň (Prunus spp.), jabloň (Malus spp.), jilm (Ulmus spp.), morušovník (Morus spp.), vrba (Salix spp.), dub (Quercus spp.), hloh (Crataegus spp.), brslen (Euonymus spp.), růže (Rosa spp.), lípa (Tilia spp.) atp.
Popis
Jedná se o druh, který je v dospělém stádiu cca 0,3–0,6 cm dlouhý a tvar jeho těla je silně podlouhlý. Tykadla jsou vždy stejně dlouhá, nebo kratší, než je délka těla. Zbarvení těla je černé s hnědými krovkami a koncovými částmi končetin.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.
Možnost záměny
Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší stavbou těla, tedy ortognátním postavením hlavy vzhledem k podélné ose zbytku těla – je tomu tak v případě této podčeledi – Laminae. U tohoto druhu je zbarvení těla a především velmi malé velikost tak charakteristická, že je záměna s jiným druhem velmi obtížná.
Příznaky poškození/napadení
Larvy se vyvíjejí v nejtenčích koncových větvičkách, kde pod kůrou a částečně ve dřevě hloubí křivolaké chodby. Větvičky jsou vlivem tohoto druhu často rozežrány tak, že kůra opadává.
Možnost záměny poškození/napadení
Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni a větvích dřevin a také samotná trofická vazba na jmenované části dřevin, tedy na nejtenčí koncové části větviček. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.
Životní cyklus
Vývoj tohoto druhu je jednoletý, kdy se na podzim larva zakouše hlouběji do dřeva. Zde si vytvoří komůrku, kde se zakuklí, ale až na jaře. Termín rojení je především v květnu a červnu, kdy jedinci vylétávají ven. Aktivita tohoto druhu je dominantně denní a je velmi intenzivní v době plného slunce.
Hospodářský význam
Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy části dřevin výrazně oslabené. Díky jeho trofické aktivitě na velmi tenkém dřevním materiálu nepůsobí zásadnější hospodářské škody.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU
Rostlinolékařský portál se načítá...