Rostlinolékařský portál

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: mšicovití (Aphididae)

Další české názvy: kyjatka obilná, mšice akátová, mšice čilimníková, mšice tolicová

Vědecká synonyma: Aphis leguminosae, Aphis loti, Aphis robiniae, Doralida loti, Doralina craccivora, Doralis meliloti, Doralis robiniae, Pergandeida craccivora, Pergandeida loti, Pergandeida robiniae

EPPO kód: APHICR

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Monocyklická (převládá anholocyklie). Prokázána na 637 druzích rostlin: zelenina (brambor, fazol, čekanka, dýně, hrách, chřest, okurka, mrkev, paprika, rajče, ředkev, řepa, sója, špenát), ovoce (rakytník, jabloň, hrušeň, meruňka, slivoň, mandloň, moruše), pícniny (jetel, vojtěška), dřeviny (javor, pajasan, platan, akát, vrba) aj.

Popis

Dospělci velikost 1,2–2,3 mm, lesklé černé zbarvení, 
Nymfy bývají hnědé nebo šedé s lehkým voskovým popraškem na těle. Nohy jsou světle hnědé až žluté. Vajíčka jsou černá, oválná, kladena nejčastěji u báze vytrvalých rostlin.

Perokresby apterních (bezkřídlých) a alátních (okřídlených) samic (převzato z Mšice a mšičky na ovocných dřevinách, D. Fryč, 2025)

Příznaky poškození/napadení

Saje na výhoncích, listech, květech i plodech. Napadení během jara má za následek špatný růst rostlin, kroucení listů nebo jejich narušený růst. Často se snižuje odolnost napadených rostlin proti suchu. Napadené listy mají abnormální zbarvení nebo vzor. Posátá pletiva nekrotizují. Poškození může vést až k částečné sterilitě rostlin.

Životní cyklus

Přezimují vajíčka na vytrvalých rostlinách. Zakladatelky poskytují další generaci neokřídlených samiček. Významné škody mohou vznikat už na výhoncích rostlin, na kterých se mšice zpočátku shlukují. Následná okřídlená generace se šíří do okolí a hledá další živná stanoviště. Na podzim samičky kladou opět vajíčka.

Hospodářský význam

Může způsobovat přímé škody na mladých rostlinách. Vektor nejméně 50 rostlinných virů.

Zeměpisné rozšíření

Původní druh pravděpodobně v západní části Palearktické oblasti, nyní s kosmopolitním rozšířením.

Provádění ochranných opatření

• Podpora přirozených nepřátel. 
• Používání odolnějších kultivarů, které mají vyšší míru rezistence.

Nechemické metody ochrany rostlin

Biologická a biotechnická ochrana

• Mšice vojtěšková je hojně navštěvována mravenci (Formica rufa). Významní přirození nepřátelé jsou mšicovníci(Aphelinus chaonia), mšicomaři (Aphidius colemani, A. matricariae, Binodoxys acalephae, B. angelicae, Diaeretiella rapae, Ephedrus plagiator, Lipolexis gracilis, Lysiphlebus confusus, L. fabarum, L. testaceipes, Praon abjectum a P. volucre), slunéčka, larvy zlatooček, pestřenek a entomopatogenní houby.

Odkazy a použité zdroje

Autoři textu

D. Fryč, ÚKZÚZ