Rostlinolékařský portál

Vrtalka L. sativae napadá široké spektrum rostlin a je škůdcem řady druhů zeleniny a okrasných rostlin. Primárně napadá rostliny z čeledí lilkovité (Solanaceae), bobovité (Fabaceae) a hvězdnicovité (Asteraceae). Z významných plodin jsou to lilek rajče (Solanum lycopersicum), lilek brambor (S. tuberosum), listopadky/chryzantémy (Chrysanthemum spp.), tykev obecná (Cucurbita pepo) a miřík celer (Apium graveolens). Celkem napadá rostliny ze 14 čeledí. Další významné druhy a rody hostitelských rostlin jsou brukev (Brassica spp.), cizrna beraní (Cicer arietinum), fazol (Phaseolus spp.), hrách setý (Pisum sativum), ibiškovec jedlý (Abelmoschus esculentus), kajan indický (Cajanus cajan), meloun cukrový (Cucumis melo), měsíček lékařský (Calendula officinalis), okurka setá (Cucumis sativus), paprika setá (Capsicum annuum), slunečnice roční (Helianthus annuus), sója luštinatá (Glycine max), tolice (Medicago spp.) a vigna (Vigna spp.).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu vrtalky L. sativae v ČR byl proveden v roce 2024.

Dospělec je 1–3 mm dlouhý, převážně černě zbarvený s výrazně žlutými některými částmi těla. Konkrétně štítek, čelní část na hlavě, třetí tykadlový článek, kyčle a stehna jsou jasně žlutě zbarvena, hřbetní zadečkové články (tergity) mohou být především po stranách také žlutě zbarvené (barevná variabilita). Holeně a chodidla jsou hnědočerné. Křídla jsou mírně tmavá „zakouřená“. Tzv. kostální žilka na křídlech je prodloužena k žilce M1+2. Pro správné určení druhu je často nutné využít preparaci samčích genitálií. Vajíčko je oválné, ne čistě bílé, téměř průsvitné; až 0,3 mm dlouhé. Larva je beznohá bez oddělené hlavy, typická pro dvoukřídlý hmyz. Během svého vývoje prochází 3 larválními stadii, první stadium je dlouhé 0,5 mm, poslední stadium dosahuje délky 3,0 mm. Tělo se cylindricky zužuje směrem k hlavové části s ústními háčky tmavé barvy. Tělo je průhledné (první stadium) až žlutě oranžové (třetí stadium). Pupárium je cylindricky oválné (soudečkovitý tvar), 2,0 mm dlouhé, světle žlutě oranžové až hnědočervené barvy.

Dospělce i larvy vrtalky lze zaměnit za jiné druhy vrtalek, např. vrtalku rajčatovou (Liriomyza bryoniae), vrtalku jihoamerickou (L. huidobrensis), vrtalku L. trifolii nebo vrtalku Nemorimyza maculosa.

Poškození způsobují larvy minováním v listech. Miny jsou nepravidelné, často směřující podél listových žilek. Na začátku se na listech objevují bílé skvrnky o velikosti asi 0,2 mm, tzv. úživné vpichy a vpichy pro kladení vajíček. Jsou dobře viditelné pouhým okem. Miny způsobené žírem larev se objevují později, jsou obvykle bílé s vlhkými černými a suchými hnědými ploškami, se zbytky tmavého trusu na okrajích, jsou nepravidelné a často se stáčejí (charakteristické „serpentinovité“ miny) a postupně se rozšiřují v závislosti na tom, jak larva roste. Fotosyntetická schopnost napadených rostlin je omezena. Dochází u nich ke zpomalení růstu, žloutnutí, bělení a vadnutí. Silně napadené listy mohou předčasně opadávat. U mladých rostlin a semenáčů může minování larev způsobit významné zpoždění ve vývoji až úhyn rostlin. Místa s porušením pletiv jsou vstupní branou pro sekundární patogeny.

Příznaky popsané výše není možné použít jako typický diagnostický znak pro daný druh. Podobné utváření min je známé i u dalších druhů hmyzu, jako jsou např. vrtalka rajčatová, vrtalka jihoamerická, vrtalka L. trifolii nebo makadlovka rajčatová (Tuta absoluta).

Za velmi příznivých podmínek vytváří L. sativae až přes 20 generací ročně. Obvykle je počet generací za rok omezen na 10 až 14. Rozhodujícími podmínkami pro vývoj jedinců jsou teplota a dostatek vhodných živných rostlin. L. sativae přezimuje jako kukla (pupárium) mělce v půdě. Po vylíhnutí a úživném sání (obě pohlaví se živí nektarem z květů, medovicí nebo rostlinnými šťávami, které vytékají z rostliny po poranění kladélkem samičky) samička klade vajíčka do jamek na spodní stranu listů. Za svůj život je schopna naklást asi 600 vajíček. Po 3–5 dnech se z vajíček líhnou larvy. Procházejí 3 instary. Larvy se kuklí těsně pod povrchem půdy, zřídka na svrchní straně listů. Vývoj jedné generace trvá obvykle 20–28 dnů. Dospělci se líhnou většinou v dopoledních hodinách, žijí 15–30 dnů.

Dospělci nejsou příliš dobří letci, často na další živné rostliny v okolí raději přecházejí, než by přeletěli. Na větší vzdálenosti se šíří s napadenými rostlinami či kontaminovanou půdou v rámci mezinárodního obchodu.

V původní oblasti rozšíření tohoto druhu ve Spojených státech amerických a Jižní Americe se jedná o nejvýznamnějšího škůdce z čeledi vrtalkovití. Při zavlečení do kontinentálních států EU by tento druh pravděpodobně významně poškozoval polní plodiny i plodiny pěstované v chráněných podmínkách (skleníky, fóliovníky). Obecně nejvýznamnější hospodářské škody způsobuje na vojtěšce, rajčatech, okurkách, celeru, z okrasných rostlin např. na listopadkách/chryzantémách.

Původní domovinou vrtalky L. sativae je Amerika. Druh se dále rozšířil do Afriky, Asie a Oceánie.
Evropa: Malta. Asie: Arménie, Izrael, Jordánsko, Rusko, Turecko, Uzbekistán.
Afrika: Kamerun, Egypt, Keňa, Nigérie, Súdán, Zimbabwe Asie: Bangladéš, Čína, Filipíny, Indie, Indonésie, Irák, Írán, Izrael, Japonsko, Jemen, Jordánsko, Malajsie, Omán, Pákistán, Saudská Arábie, Srí Lanka, Thajsko, Uzbekistán, Vietnam, Východní Timor. Severní Amerika: Kanada (Ontario), Mexiko, USA. Střední Amerika a Karibik: Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Dominika, Dominikánská republika, Guadeloupe, Guatemala, Honduras, Jamajka, Kostarika, Kuba, Martinik, Montserrat, Nizozemské Antily, Panama, Portoriko, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Trinidad a Tobago, Panenské ostrovy (US). Jižní Amerika: Argentina, Brazílie, Ekvádor, Francouzská Guyana, Chile, Kolumbie, Peru, Venezuela. Oceánie: Americká Samoa, Austrálie, Cookovy ostrovy, Francouzská Polynésie, Guam, Mikronésie, Nová Kaledonie, Papua Nová Guinea, Samoa, Severní Mariany, Vanuatu.

Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 se vrtalka L. sativae řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Při dovozu bylinných druhů (vyjma cibulí, oddenkových hlíz, rostlin čeledi Poaceae, oddenků, osiva, hlíz a rostlin v tkáňové kultuře) rostlin určených k pěstování ze třetích zemí, kde je znám výskyt vrtalky L. sativae, je požadováno úřední potvrzení, že rostliny pocházejí buď z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin země původu uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou vrtalky L. sativae, přičemž název oblasti se uvede v rostlinolékařském osvědčení, nebo z místa produkce, které je státní organizací ochrany rostlin země původu podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření uznáno za prosté vrtalky L. sativae, které je uvedeno v rostlinolékařském osvědčení v kolonce „Dodatkové prohlášení“ a které bylo prohlášeno za prosté vrtalky L. sativae na základě úředních prohlídek prováděných nejméně jednou měsíčně v průběhu tří měsíců před vývozem. Alternativní možností je, že rostliny byly bezprostředně před vývozem podrobeny vhodnému ošetření proti této vrtalce a na základě úřední prohlídky byly shledány prostými této vrtalky, přičemž podrobnosti o tomto ošetření se uvedou v rostlinolékařském osvědčení. Při dovozu řezaných květin listopadky/chryzantémy (Chrysanthemum spp.), hvozdíku/karafiátu (Dianthus spp.), šateru (Gypsophila spp.) a zlatobýlu (Solidago spp.) a listové zeleniny miříku celeru (Apium graveolens) a bazalky (Ocimum spp.) ze všech třetích zemí je požadováno úřední potvrzení, že tyto řezané květiny, resp. tato listová zelenina, pocházejí ze země, která byla podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření uznána za prostou vrtalky L. sativae, nebo byly tyto řezané květiny, resp. tato listová zelenina, bezprostředně před vývozem úředně prohlédnuty a shledány prostými vrtalky L. sativae. Vrtalka L. sativae je rovněž zařazena v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se lokálně vyskytují v regionu EPPO. EPPO doporučuje členským zemím regulovat organismy uvedené na seznamu A2 jako karanténní škodlivé organismy.

Z důvodu obsahu reziduí pesticidů a nutného dodržení ochranných lhůt je aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin ve sklenících a fóliovnících problematická.

P. Tóth, L. Víchová, ÚKZÚZ.

​EPPO Global Database