Rostlinolékařský portál

Polyfágní škůdce. Vyvíjí se na lebedě a merlících. Ze zelenin se vyskytuje zejména na brukvovité zelenině, salátu, rajčatech, včetně skleníkových, dále na chmelu, hrachu a chřestu.

Motýli v rozpětí 35–40 mm. Přední křídla dospělců jsou téměř jednobarevná rudohnědá, s nejasnými příčkami. Vlnovka na křídlech je vždy nápadná, čistě bílá s ostrým W. 
Vajíčka zelená, polokulovitá, žebrovaná. 
Housenky jsou různě zbarvené, žlutohnědé až rudohnědé na hřbetě se třemi podélnými čarami mezi nimiž jsou čtyři bílé, černé kroužkované tečky, které na hrudních článcích tvoří příčnou řadu.

Mladé housenky skeletují listy, starší vykusují do listů otvory a zažírají se do hlávek. Při přemnožení mohou způsobit holožíry. Napadené rostliny jsou znečištěny řídkým trusem, poškození může být vstupní branou původců chorob.

Housenky je možné zaměnit s housenkami jiných můr. např. kovolesklec gama (Autographa gamma), popřípadě první vývojové instary osenice polní (Agrotis segetum) či můry zelné (Mamestra brassicae).

Motýli se živí nektarem. Vytváří 2 generace, ve vyšších polohách pouze jednu. Motýli 1. generace létají od konce dubna do června, 2. generace od konce července do začátku října. Přezimuje kukla v půdě. Samice klade až 1 100 vajíček ve skupinách po 50–150 kusech na rub listů, mohou být i v několika řadách nad sebou. Vajíčka 24–48 hodin před líhnutím housenek šednou (je vidět tmavá hlava). Vývoj vajíček trvá v závislosti na počasí 7–14 dní. Žír larvy provádějí v noci, ve dne se skrývají pod listím a hroudami zeminy. Housenky mohou mít různou barvu od světle hnědé po tmavou. Housenka se kuklí v půdě do 10 cm.
Životní cyklus můry kapustové
Schéma je orientační, tj. jednotlivá vývojová stadia se mohou prolínat, jejich nástup a délka trvání mohou být, mimo jiné, ovlivněny ročníkem.

V zelinářských oblastech je méně významný škůdce brukvovité zeleniny, cukrové řepy a salátu.

Výskyt dospělců se sleduje pomocí světelných lapačů. Možno využít data sítě světelných lapačů ÚKZÚZ. Feromonové lapáky nejsou dostatečně účinné a nelze je doporučit do pěstitelské praxe. 
Výskyt vajíček a housenek se začíná sledovat vizuálně týden po první letové vlně ve světelném lapači a pokračuje se v týdenním intervalu až do konce výskytu motýlů.

Na přemnožení housenek může mít vliv počasí: 

• teplé a sušší léto a počátek podzimu optimální teploty 20-25°C,
• teploty pod 10°C a kolem 30°C jsou nepříznivé,
• ve vlhčím počasí výrazný úhyn vajíček,
• vlhká mírná zima či mrazivá zima přezimování nevadí!
  

Dále je možné vycházet z četnosti náletů imág do lapače ve sledovaném období příslušného roku. Dosáhne-li nálet víceletého průměru či je menší, ke škodám s velkou pravděpodobností nedojde. Je-li vyšší lze očekávat následné škody a to tím větší, čím více byl překročen víceletý průměr.

• 10 % napadených rostlin (5 % u květáku).

Vliv agrotechniky na přemnožení housenek:

• Nedokonale prováděná minimalizace s nelikvidováním výdrolů a plevelů vede k vyššímu kladení vajíček (zvláště u osenice polní).
• Jako omezující agrotechnický zásah se jeví ORBA !
• Zaplevelená pole a neudržované ruderální plochy zvyšují nebezpečí nekontrolovaného a těžko předvídatelného přemnožení.
• Podpora přirozených nepřátel, např. střevlíkovití, kuklice, lumkovití, lumčíkovití. 

Při zjištění letu motýlů se od začátku kladení vajíček provádí dvě až tři aplikace drobněnek rodu Trichogramma, které lze kombinovat s postřikem biopreparáty na bázi Bacillus thuringiensis nebo B. cereus. Dále se uplatňují v boji proti housenkám i přípravky na bázi virů (CPV) nebo entomopatogenních hub např. Beauveria či Paecilomyces spp.  Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Ošetření proti škodlivým stádiím je nutno směřovat na maximum líhnutí housenek z vajíček a na housenky do 2. vývojového stupně. Při výskytu housenek 3. instaru je třeba provádět ošetření v nočních hodinách (housenky jsou světloplaché a přes den jsou ukryty pod povrchem půdy). Housenky nejškodlivějších posledních vývojových stupňů zůstávají po celou dobu v půdě a ochrana proti nim není účinná. Prognóza výskytu by měla vycházet z náletu dospělců do lapačů, následná signalizace ošetření pak na základě pravidelné kontroly porostů cukrovky.