Rostlinolékařský portál

Narcissus spp.

Sklerocia jsou černá, 3–8×1–1,5 mm velká, plochá, protáhle oválná. Ze sklerocií vyrůstají jednotlivě nebo ve skupinkách jantarově hnědá apothecia, jsou diskovitá, 3–4 mm vysoká. Aska válcovitá, 150–170×7–10 µm, s 8 bezbarvými elipsoidními askosporami, askospory bez přepážky, 14–20×7–10, parafýzy přímé, vláknité, septované, prům. 1–3 µm.

Na jaře se na květech tvoří vodnaté, postupně hnědnoucí skvrny. Na odumřelých pletivech vyrůstají rozmnožovací orgány (konidiofory s konidiemi) a následně jsou infikovány listy, zejména poblíž špičky listů, na nichž se tvoří malé oválné světle hnědé skvrny se žlutým lemem. Pokud jsou listy infikovány dalšími patogeny, předčasně odumírají, cibule nedorůstají do požadované velikosti.

Zdrojem primární infekce jsou askospory uvolňované z apothecií tvořících se na přezimujících sklerociích. Askospory infikují květy. Na infikovaném pletivu se vyvíjí nepohlavní fáze houby, konidiofory s konidiemi, které jsou rozšiřovány větrem a infikují listy. Na listech se tvoří černá sklerocia vnořená do pletiva. Sklerocia přezimují v půdě nebo na posklizňových zbytcích, cibule nejsou infikovány.

V našich podmínkách jen ojediněle.

USA, Evropa.

Likvidace napadených zbytků, v případě nutnosti lze během vegetace provést fungicidní ošetření. Hlavním zdrojem infekce jsou infikované květy, kromě odstranění infikovaných květů je hlavním požadavkem přerušení sledu. Aplikace fungicidů se provádí bezprostředně po odkvětu.

I. Šafránková, MENDELU