Rostlinolékařský portál

Jednoleté bylina, s mohutně vyvinutým kořenovým systémem, dosahujícím 1–2 m hloubky. Lodyha vzpřímená, nebo vystoupavá, (20–)50–70(–100) cm vysoká, v dolní části keříčkovitě rozvětvená. Celá nadzemní část rostliny je porostlá, drobnými žláznatými chlupy vylučujícími kyselinu jablečnou. Listy lichozpeřené, s (3–)6–7(–8) páry lístků, palisty polostřelovité až vejčité, s 2–4 zuby, lístky krátce řapíčkaté, čepele vejčité, eliptické až obvejčité, na vrcholu tupé, na bázi náhle zúžené až zaokrouhlené, s okrajem zubatým až ostře pilovitým, (6–)10–15(–20) mm dlouhé a (3–)4–12(–14) mm široké, žláznatě chlupaté. Stopky květenství 10–30 mm dlouhé, zakončené osinou, žláznatě chlupaté, většinou kratší než podpůrný list, za plodu skloněné. Květy vyrůstají v úžlabí listů obvykle jednotlivě, květní stopky 6–10 mm dlouhé, kalich 8–10 mm dlouhý, žláznatě chlupatý, kališní cípy kopinaté, ± 2× delší než kališní trubka, koruna 8–11 mm dlouhá, bílá, vzácně světle fialová, nebo růžová, pavéza téměř okrouhlá, na vrcholu zaokrouhlená, nebo mělce vykrojená, s fialovými žilkami, křídla o málo kratší než pavéza, člunek krátce zašpičatělý. Tyčinek 10, 9 srostlých nitkami a 1 horní volná, čnělka zahnutá, lysá. Plod – lusk je v obrysu podlouhlý, vejčitý až kosníkovitý, nafouklý, 15–20(–30) mm dlouhý a 12–15 mm široký, slámově žlutý až světle hnědý, hustě žláznatě pýřitý, s 1–2 semeny. Semena 5–14 mm velká, béžová, žlutobílá, matná nebo slabě lesklá, kulovitá až nepravidelně hranatá se zoubkovitým výrůstkem (připomínající beraní hlavu), hladká nebo svraskalá. Kvete VI–VII. 
Původem pravděpodobně v JV Evropě nebo Malé Asii po Indii. Velmi stará plodina. Pěstuje se jako hodnotná konzumní luskovina pro jedlá semena a zelenou píci, v našich podmínkách v zahradách a výjimečně na polích. Zralá semena se buď vaří, praží nebo rozemílají na mouku k přípravě kaší. Nezralé lusky a mladé výhonky se používají jako zelenina. Kyselina jablečná, vylučovaná žláznatými chlupy, se využívá v potravinářském nebo farmaceutickém průmyslu. Ke krmným účelům se používá celá nadzemní část rostlin, poškozená zralá semena a odpad získaný po mletí semen. Vzácně zplaňuje.

Vhodné jsou lehké půdy zásobené živinami a vápníkem jen v teplých oblastech. Při pěstování vyžaduje dostatek vláhy v době klíčení, vzcházení a tvorby lusků, jinak dobře snáší sucho.