Hostitelské spektrum
K hlavním hostitelům patří rostliny různých druhů dubu (Quercus spp.), např. d. bahenní (Q. palustris), d. Buckleyův (Q. buckleyi), d. černý (Q. nigra), d. hvězdovitý (Quercus stellata), d. marylandský (Q. marilandica), d. sametový (Q. velutina), d. srpovitý (Q. falcata), d. šarlatový (Q. coccinea), d. zelenavý (Q. virginiana), Q. elliptica, Q. hypoleucoides, Q. laevis, Q. laurifolia, Q. laurina a Q. sapotifolia. Dalšími hostiteli jsou buk velkolistý (Fagus grandifolia), dub bílý (Q. alba), d. červený (Q. rubra), kaštanovník nízký (Castanea pumila), střemcha pozdní (Prunus serotina), švestkovišeň úzkolistá (Prunus angustifolia) a rostliny rodů hruškovec (Persea spp.) a olše (Alnus spp.).
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu kůrovce P. pruinosus v ČR dosud nebyl proveden.
Popis
Dospělí kůrovci jsou pouze 1,5–2,4 mm dlouzí, tmavě hnědí, přičemž dospělí samci jsou o něco větší než samice. Samci jsou zhruba 2,8x delší než širocí. Čelo je slabě vypuklé, s výjimkou zřetelných příčných vtisků, jemně tečkované na okrajích, na okrajích s kartáčkem chloupků. Štít je v zadní části hladký, lesklý, není síťkovaný, tečky jsou poměrně hojné. Krovky jsou široce vypuklé, s výjimkou zadní šikmé části, tečky na disku krovek jsou hrubší a k sobě více přiblížené, mezirýží jsou něco širší než tečky, chloupky jsou delší, silnější, ze stran stlačené; tečky na zadní šikmé části jsou menší a chloupky silnější než na disku krovek, u některých jedinců jsou chloupky v prvním a třetím mezirýží o něco delší a vzpřímené. Samice jsou podobné samcům, s výjimkou chloupků na čele, které jsou řidší, mnohem kratší a omezené na menší plochu.
Vajíčka jsou malá, světlá, bílá, podlouhlá, kratší než 1 mm.
Larva je bílá, beznohá, rohlíčkovitého tvaru typického pro kůrovce, s červenohnědou hlavovou kapsulí.
Kukla je bílá, s volnými a rozeznatelnými částmi těla.
Možnost záměny
Dospělce lze zaměnit za jiné druhy kůrovců malých rozměrů, stejně tak i larvy. Dospělci se odlišují od ostatních druhů rodu Pseudopityophthorus většími tečkami a silnějšími, téměř šupinkovitými chloupky stejné délky na krovkách, řádkami choupků v prvním a třetím mezirýží krovek, které jsou někdy vzpřímené a trochu delší, a znaky na čele samce, které je mírně vypuklé, s obvykle o něco delšími a hustšími chloupky.
Příznaky poškození/napadení
K příznakům napadení v korunách stromů patří žloutnutí koruny a vadnutí listů, následované postupným odumíráním větviček a větví a řídnutím koruny, které se rychle šíří. Při odumírání koruny často dochází k rašení nových větví z kmene.
Reprodukční systém pod kůrou obvykle tvoří 2 krátké a tenké, asi 1 mm široké, matečné chodbičky, které se rozprostírají po obou stranách snubní komůrky v délce asi 2–5 cm. Četné vaječné výklenky jsou velmi blízko u sebe. Larvální chodbičky jsou také četné a blízko sebe a jsou velmi tenké, dlouhé a pravidelné. Po intenzivní kolonizaci kůry dochází k hnědému zbarvení kambia. Kůrovec P. pruinosus obvykle napadá větvičky a větve o průměru 1,3–10 cm. Na začátku kolonizace nejsou na větvích zřetelné výrazné známky poškození. Jediným viditelným příznakem na větvích je výskyt malých kruhových vstupních otvorů, které jsou ale často skryté v prasklinách kůry.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky (vadnutí větví a žloutnutí listů) mohou být zaměněny za příznaky působené jinými škůdci nebo chorobami, nebo jinými stresovými faktory.
Životní cyklus
Dospělci se líhnou od poloviny dubna do konce května. Úživný žír před pářením probíhá na různých částech zdravých a silných dubů, jako řapíky listů, paždí pupenů a nezralé žaludy. Po úživném žíru napadají brouci větve nebo kmeny mrtvých nebo oslabených dubů, popřípadě i uříznuté nebo zlomené větve. Druh je polygamní. Samec proniká do kůry a poté vyhloubí podélnou snubní o délce přibližně 1 cm ve floému a kambiu. Tam se k němu obvykle připojí dvě samičky (občas jen jedna), které vyhloubí rovné, příčné matečné chodby o délce přibližně 2–5 cm kolmo k dřevním vláknům, začínající uprostřed snubní komůrky, a vytvářejí tak reprodukční systém ve tvaru kříže. Samice kladou vajíčka do výklenků matečných chodbiček a vylíhlé larvy vytvářejí ve floému podélné chodbičky kolmé k matečné chodbičce. Larvy vyhloubí chodby zcela ve floému, ačkoli se obvykle objevují na vnitřním povrchu oloupané kůry. Samice nakladou průměrně 41 vajíček. Více než polovina dospělců po výstavbě reprodukčního systému a nakladení vajíček znovu vylétá z napadených větví a tito brouci se mohou opakovaně pářit a klást další vajíčka až třikrát. Ke kuklení larev dochází ve floému a v kambiu. Ve většině areálu rozšíření druhu se vyvíjejí dvě generace ročně. Obvykle všechna vývojová stadia druhé generace úspěšně přezimují, s výjimkou kukel, které je velmi citlivé na nízké zimní teploty.
Způsoby šíření
Na kratší vzdálenosti se kůrovec P. pruinosus může šířit přelety dospělců. Ačkoli jejich letová kapacita není známa, je pravděpodobné, že stejně jako u jiných druhů malých kůrovců může pasivní let s pomocí větru umožnit dospělcům překonat delší vzdálenosti. Hlavní cestou pro šíření kůrovce P. pruinosus na větší vzdálenosti je mezinárodní obchod s napadeným dubovým dřevem. Rizikovými komoditami jsou neopracované čerstvé dřevo, neodkorněné dřevo (včetně polen, palivového dřeva, řeziva) a obalový materiál z čerstvého dřeva s kůrou z USA a Kanady. K rizikovým komoditám patří i hostitelské rostliny určené k pěstování, řezané větve hostitelských rostlin, jakož i štěpka a dřevní odpad.
Hospodářský význam
Kůrovec P. pruinosus napadá hlavně odumírající nebo mrtvé stromy, proto nepůsobí přímé škody na hostitelských rostlinách. Je však považován za důležitého přenašeče pro EU karanténního houbového patogenu Bretziella fagacearum, původce vadnutí dubů, kterého může přenášet na zdravé stromy během úživného žíru. Riziko houbového patogenu Bretziella fagacearum pro Evropu je popsáno na Rostlinolékařském portálu v samostatné stati.
Zeměpisné rozšíření
Kůrovec P. pruinosus je původním druhem ve Střední Americe.
Fytosanitární regulace
Kůrovec P. pruinosus je zařazen mezi karanténní škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EU a jejichž zavlékání do EU a rozšiřování v EU je zakázáno. Ochranu proti jeho zavlečení zabezpečují i fytosanitární opatření spočívající v praktickém zákazu dovozu hlavních hostitelských dřevin, na nichž by mohl být kůrovec přenesen z oblastí jeho rozšíření, v zákazu dovozu kůry a v požadavcích na ošetření dřeva z hlavních hostitelských rostlin, dováženého z oblastí rozšíření kůrovce.
Monitoring a prognóza
Průzkumy by měly být prováděny v územích, kde rostou duby v blízkosti míst vstupu dřeva a rostlin dubů, zejména pokud jsou tyto komodity dováženy ze Severní Ameriky, a v blízkosti zařízení, kde je s těmito komoditami dále nakládáno, jako jsou pily a školky. Doporučenou metodou je odchyt dospělců do lapačů s atraktanty α-copaen nebo etylalkohol. Lapače by měly být používány v období letové aktivity dospělců od začátku poloviny května do konce srpna.
Provádění ochranných opatření
V současné době nejsou k dispozici žádné využívané a účinné metody ochrany proti kůrovci P. pruinosus.
Při zjištění výskytu tohoto škodlivého organismu na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohniska výskytu.
Preventivní opatření
Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.
Rostlinolékařský portál se načítá...