Hostitelské spektrum
K hlavním hostitelům patří rostliny různých druhů dubu (Quercus spp.), např. d. bahenní (Q. palustris), d. bílý (Q. alba), d. černý (Q. nigra), d. červený (Q. rubra), d. dvoubarevný (Q. bicolor), d. elipsoidní (Q. ellipsoidalis), d. košíčkatý (Q. prinus), d. Muehlenbergův (Q. muehlenbergii), d. sametový (Q. velutina), d. srpovitý (Q. falcata) a Q. laurifolia. Dalšími hostiteli jsou buk velkolistý (Fagus grandifolia), habr karolínský (Carpinus caroliniana), kaštanovník nízký (Castanea pumila), muchovník stromovitý (Amelanchier arborea), střemcha pozdní (Prunus serotina), švestkovišeň americká (Prunus americana) a rostliny rodů bříza (Betula spp.), ořechovec (Carya spp.) a vilín (Hamamelis spp.).
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu kůrovce P. minutissimus v ČR dosud nebyl proveden.
Popis
Dospělí kůrovci jsou velmi malí, pouze 1,5–1,8 mm dlouzí, přičemž dospělí samci jsou o něco větší než samice. Samci jsou asi 2,7x delší než širocí, na bočních okrajích a na horní části čela s hustým kartáčkem dlouhých žlutých chloupků. Tykadlová palička je malá, se dvěma mírně prohnutými švy. Štít je 1,1x delší než široký, obvykle lysý, na předním okraji hrubě zoubkovaný. Povrch krovek je lesklý, s drobným, mělkým a poměrně hustým nepravidelným tečkováním. Chloupky na krovkách jsou krátké, středně silné, jemné, přilehlé, jednotné délky, často trochu silnější na šikmé zadní části. Samice jsou podobné samcům, s výjimkou čela, na němž jsou chloupky spíše řídké, mnohem kratší a omezené na menší plochu. Zoubkování na předním okraji štítu samic je obvykle jemnější.
Vajíčka jsou světlá, bílá, podlouhlá, kratší než 1 mm.
Larva je bílá, beznohá, rohlíčkovitého tvaru typického pro kůrovce, s červenohnědou hlavovou kapsulí.
Kukla je bílá, s volnými a rozeznatelnými částmi těla.
Možnost záměny
Dospělce lze zaměnit za jiné druhy kůrovců malých rozměrů, stejně tak i larvy. Dospělci se liší od ostatních druhů rodu Pseudopityophthorus síťkovaným čelem a štítem u obou pohlaví, velmi jemnými, nepravidelnými tečkami na krovkách a rovnoměrně krátkými, štíhlými chloupky na krovkách.
Příznaky poškození/napadení
K příznakům napadení v korunách stromů patří žloutnutí koruny a vadnutí listů, následované postupným odumíráním větviček a větví a řídnutím koruny, které se rychle šíří. Při odumírání koruny často dochází k rašení nových větví z kmene.
Reprodukční systém pod kůrou obvykle tvoří 2 krátké a tenké, asi 1 mm široké matečné chodbičky, které vedou po obou stranách snubní komůrky v délce asi 2–5 cm. Vaječné výklenky jsou velmi blízko u sebe. Larvální chodbičky jsou také četné a blízko sebe a jsou velmi tenké, dlouhé a pravidelné. Po intenzivní kolonizaci kůry dochází k hnědému zbarvení kambia. Kůrovec P. minutissimus obvykle napadá větvičky a větve o průměru 1,3–10 cm. Na začátku kolonizace nejsou na větvích zřetelné výrazné známky poškození. Jediným viditelným příznakem na větvích je výskyt malých kruhových vstupních otvorů, které jsou ale často skryté v prasklinách kůry.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky (vadnutí větví a žloutnutí listů) mohou být zaměněny za příznaky působené jinými škůdci nebo chorobami, nebo jinými stresovými faktory.
Životní cyklus
Dospělci se líhnou v květnu. Úživný žír před pářením probíhá na různých částech zdravých a silných dubů, jako řapíky listů, paždí pupenů a nezralé žaludy. Po úživném žíru napadají brouci větve nebo kmeny mrtvých nebo oslabených dubů, popřípadě i uříznuté nebo zlomené větve. Druh je polygamní. Samec proniká do kůry a poté vyhlodá podélnou snubní komůrku o délce přibližně 1 cm ve floému a kambiu. Tam se k němu obvykle připojí dvě samičky (občas jen jedna), které hlodají rovné, příčné matečné chodbičky o délce přibližně 2–5 cm kolmo k dřevním vláknům, začínající uprostřed snubní komůrky, a vytvářejí tak reprodukční systém ve tvaru kříže. Samice kladou vajíčka do výklenků matečných chodbiček a vylíhlé larvy vytvářejí ve floému podélné chodbičky kolmé k vaječné chodbičce. Larvy hloubí chodbičky zcela ve floému, ačkoli se obvykle objevují na vnitřním povrchu oloupané kůry. Samice nakladou průměrně 44 vajíček. Ke kuklení larev dochází ve floému a v kambiu. Ve velké části areálu rozšíření druhu se vyvíjejí dvě generace ročně. Obvykle všechna vývojová stadia druhé generace úspěšně přezimují, s výjimkou kukel, které jsou velmi citlivé na nízké zimní teploty. V chladnějších oblastech Severní Ameriky však zimu přežijí pouze dospělé larvy.
Způsoby šíření
Na kratší vzdálenosti se kůrovec P. minutissimus může šířit přelety dospělců. Ačkoli jejich letová kapacita není známa, je pravděpodobné, že stejně jako u jiných druhů malých kůrovců může pasivní let s pomocí větru umožnit dospělcům překonat delší vzdálenosti. Hlavní cestou pro šíření kůrovce P. minutissimus na větší vzdálenosti je mezinárodní obchod s napadeným dubovým dřevem. Rizikovými komoditami jsou neopracované čerstvé dřevo, neodkorněné dřevo (včetně polen, palivového dřeva, řeziva) a obalový materiál z čerstvého dřeva s kůrou z USA a Kanady. K rizikovým komoditám patří i hostitelské rostliny určené k pěstování, řezané větve hostitelských rostlin, jakož i štěpka a dřevní odpad.
Hospodářský význam
Kůrovec
P. minutissimus napadá hlavně odumírající nebo mrtvé stromy, proto nepůsobí přímé škody na hostitelských rostlinách. Je však považován za důležitého přenašeče pro EU karanténního houbového patogenu
Bretziella fagacearum, původce vadnutí dubů, kterého může přenášet na zdravé stromy během úživného žíru. Riziko houbového patogenu
Bretziella fagacearum pro Evropu je popsáno na Rostlinolékařském portálu v samostatné stati.
Fytosanitární regulace
Kůrovec P. minutissimus je zařazen mezi karanténní škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EU a jejichž zavlékání do EU a rozšiřování v EU je zakázáno. Ochranu proti jeho zavlečení zabezpečují i fytosanitární opatření spočívající v praktickém zákazu dovozu hlavních hostitelských dřevin, na nichž by mohl být kůrovec přenesen z oblastí jeho rozšíření, v zákazu dovozu kůry a v požadavcích na ošetření dřeva z hlavních hostitelských rostlin, dováženého z oblastí rozšíření kůrovce.
Monitoring a prognóza
Průzkumy by měly být prováděny v územích, kde rostou duby v blízkosti míst vstupu dřeva a rostlin dubů, zejména pokud jsou tyto komodity dováženy ze Severní Ameriky, a v blízkosti zařízení, kde je s nimi dále nakládáno, jako jsou pily a školky. Doporučenou metodou je odchyt dospělců do lapačů s atraktanty α-copaen nebo etylalkohol. Lapače by měly být používány v období letové aktivity dospělců od začátku května do konce srpna.
Provádění ochranných opatření
V současné době nejsou k dispozici žádné využívané a účinné metody ochrany proti kůrovci P. minutissimus.
Při zjištění výskytu tohoto škodlivého organismu na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohniska výskytu.
Preventivní opatření
Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.
Rostlinolékařský portál se načítá...