Rostlinolékařský portál

Většina hostitelských rostlin náleží do čeledi růžovité (Rosaceae). Jsou to jabloň domácí (Malus domestica) a další druhy jabloní, kdouloň obecná (Cydonia oblonga), slivoň švestka (Prunus domestica), střemcha pozdní (Prunus serotina), s. virginská (P. virginiana), třešeň ptačí (Prunus avium) a višeň obecná (Prunus cerasus), a dále rostliny rodů hloh (Crataegus spp.), hlohyně (Pyracantha spp.) a růže (Rosa spp.). Z čeledi vřesovcovité (Ericaceae) jsou hostiteli rostliny z rodu brusnice (Vaccinium spp.), konkrétně brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum) a klikva velkoplodá (V. macrocarpon).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu obaleče G. packardi v ČR dosud nebyl proveden.

Délka předních křídel obaleče G. packardi dosahuje 4–5 mm, rozpětí křídel je v rozmezí 9–11 mm, barva předních křídel je šedavě hnědá, u samic tmavší, se širokým příčným pruhem uprostřed, u samic méně výrazným. Na spodní straně předního křídla samce se nachází hnědá skvrna od báze až ke středu křídla. Na bazální části zadního křídla samce je velká tmavě hnědá skvrna, která na zadním křídle samice chybí. 
Vajíčka jsou oválná, 0,55 x 0,65 mm, zpočátku neprůhledná a světle krémové barvy, před vylíhnutím se embryo a hlavová kapsle housenky stávají viditelnými. 
Housenka prvního instaru je bílá s černou hlavou. Poslední instar má bledě růžové tělo, hlavu a anální štítek světle hnědé a délku těla 7,5-9 mm. 
Kukla je zlatavě hnědá, asi 6 mm dlouhá, zapředená v hustém zámotku.

Dospělce i housenky lze zaměnit za dospělce a housenky jiných druhů obalečů.

Housenky napadají plody nebo vrcholky výhonků hostitelů. V napadených třešních je úzká, hnědá, nepravidelná chodbička, vedoucí od malého vstupního otvoru (viditelného pouze lupou) do prohloubené nahnědlé oblasti nad místem žíru housenky; zralé napadené třešně jsou zčernalé a deformované. Napadená jablka lze rozpoznat podle přítomnosti min vytvořených housenkami těsně pod slupkou plodu. Poškození jablek je ale méně časté než poškození výhonků jabloně, které se projevuje odumíráním vrcholové části výhonku a tvorbou nových výhonků z postranních pupenů.

Příznaky žíru housenek lze zaměnit za příznaky způsobené jinými druhy obalečů. Poškození výhonků se podobá poškození výhonků způsobenému žírem housenek obaleče východního (Grapholita molesta).

U obaleče G. packardi přezimuje dospělá housenka. Ke kuklení dochází během května nebo začátkem června. U jedinců, kteří se vyvíjejí na třešních, trvá stadium kukly přibližně 29 dní, při vývoji na výhoncích jabloní však trvá jen 10–14 dní. Motýli se líhnou od poloviny června do začátku července. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na terminální listy výhonků jabloní nebo na plody jiných hostitelů. Housenky se líhnou za 7–10 dní. Na třešních a brusnicích dospívají housenky přibližně za 3 týdny a z plodů vylézají v polovině července až v polovině srpna. U jabloní pronikají vnějšími terminálními listy výhonku a zavrtávají se v něm do hloubky 25–50 mm. Jakmile výhonek odumře, pronikají do nových výhonků z postranních pupenů. Housenky dospívají koncem června a motýli se objevují během července. Při vývoji na brusnicích a třešních má obaleč jednu generaci ročně, při vývoji na hlohu může mít až dvě generace a při vývoji na jabloních až tři generace. U třetí generace se líhnou dospělci v srpnu a housenky přezimují ve výhoncích nebo v kokonech ve štěrbinách kůry.

Na kratší vzdálenosti se mohou motýli šířit přelety nebo pomocí větru. Na delší vzdálenosti se mohou šířit housenky v ovoci nebo na školkařských výpěstcích při mezinárodním obchodu.

Obaleč G. packardi byl od roku 1914 do 60. let 20. století považován za hlavního škůdce třešní v Severní Americe. V průběhu 20. století byl také považován za významného škůdce brusnic ve státech Michigan, New Jersey, Severní Karolína a Washington. U jabloní obaleč poškozuje obvykle terminální výhonky. Vzhledem k podobnosti klimatických podmínek mezi Severní Amerikou a Evropou a vzhledem k množství pěstovaných i divoce rostoucích hostitelských rostlin v EU má obaleč potenciál se v EU usídlit.

 

Obaleč G. packardi je zařazen mezi karanténní škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EU a jejichž zavlékání do EU a rozšiřování v EU je zakázáno. Při dovozu určitých komodit z Kanady, Mexika a USA, kde je znám výskyt tohoto obaleče, musí být vždy splněn jeden z následujících požadavků. 
Rostliny rodů brusnice, hloh, jabloň, kdouloň, slivoň a hrušeň určené k pěstování, kromě rostlin v tkáňové kultuře a osiva buď (1) musejí být trvale pěstovány v oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin v zemi původu uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou obaleče G. packardi, která je uvedena v rostlinolékařském osvědčení v kolonce „Dodatkové prohlášení“, pokud byl tento status Komisi předem písemně sdělen státní organizací ochrany rostlin dotčené třetí země; nebo (2) musejí být trvale pěstovány na místě produkce stanoveném podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prosté obaleče G. packardi, které je registrováno státní organizací ochrany rostlin v zemi původu a tato organizace nad ním vykonává dohled, a které bylo každoročně podrobeno úřední prohlídce s ohledem na příznaky výskytu obaleče G. packardi prováděné ve vhodných termínech pro zjištění výskytu obaleče a kde byly rostliny pěstovány na stanovišti při uplatnění vhodných preventivních ošetření a kde byla nepřítomnost obaleče G. packardi ověřena každoročními úředními průzkumy prováděnými ve vhodných obdobích roku pro zjištění výskytu obaleče a kde byly rostliny bezprostředně před vývozem podrobeny důkladné prohlídce zaměřené na výskyt obaleče; nebo (3) uvedené rostliny musejí být pěstovány na stanovišti produkce chráněném proti proniknutí obaleče G. packardi. 
Plody brusnice, jabloně, slivoně a hrušně buď (1) musejí pocházet z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin v zemi původu uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou obaleče G. packardi, která je uvedena v rostlinolékařském osvědčení v kolonce „Dodatkové prohlášení“,, pokud byl tento status Komisi předem písemně sdělen státní organizací ochrany rostlin dotčené třetí země; nebo (2) musejí pocházet z místa produkce, kde byly ve vhodných termínech během vegetačního období prováděny úřední prohlídky a průzkumy výskytu obaleče G. packardi včetně prohlídky reprezentativních vzorků plodů, které byly shledány prostými obaleče, a informace o vysledovatelnosti jsou uvedeny v rostlinolékařském osvědčení; nebo (3) musejí být podrobeny účinnému systémovému přístupu či účinnému ošetření po sklizni, aby se zajistilo, že jsou prosté obaleče G. packardi, a uplatnění systémového přístupu či podrobnosti o metodě ošetření jsou uvedeny v rostlinolékařském osvědčení, pokud byly systémový přístup či metoda ošetření po sklizni Komisi předem písemně sděleny státní organizací ochrany rostlin dotčené třetí země. 
Obaleč G. packardi je rovněž zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Průzkum se má provádět na hostitelských rostlinách v sadech, soukromých zahradách nebo v přírodních lokalitách v rizikových oblastech, které se nacházejí v blízkosti rizikových míst, kterými jsou např. místa obchodu s ovocem nebo školky. Doporučenými metodami sledování jsou vizuální kontroly příznaků napadení, zejména na ovoci, a sledování výskytu samců obaleče pomocí feromonových lapačů. Vizuální vyhledávání housenek nebo vajíček je poměrně obtížné, protože housenky se nacházejí uvnitř plodu. Vajíčka se často nacházejí na kališním konci plodu, je však také obtížné je vyhledávat vzhledem k jejich malé velikosti, zploštělému tvaru a ke skutečnosti, že jsou neprůhledná. Vizuální prohlídka stromů může být prováděna po celý rok. Odchyt dospělců se provádí od pozdního jara do konce léta.

Insekticidní ošetření proti obaleči jablečnému (Cydia pomonella), popřípadě dalším škůdcům napadajícím plody hostitelských rostlin v oblastech výskytu obaleče G. packardi může poskytnout i ochranu proti tomuto škůdci. Syntetický feromon lze využít k ochraně metodou matení samců (mating disruption). Mechanická ochrana spočívá např. v odstraňování divoce rostoucích hostitelských rostlin na okrajích sadů. Mezi přirozené nepřátele obaleče v USA patří parazitický hmyz, jako je lumčíci Chelonus grapholithae a Phanerotoma fasciata, nebo lumci Scambus transgressus a Glypta rufiscutellaris. 
Vzhledem k tomu, že obaleče G. packardi je karanténním škodlivým organismem pro EU, by ÚKZÚZ při zjištění jeho výskytu na území ČR nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohniska výskytu.

Preventivní opatření jsou popsána v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

T. Růžička

EFSA PLH Panel (EFSA Panel on Plant Health), Jeger M., Bragard C., Caffier D., Candresse T., Chatzivassiliou E., Dehnen-Schmutz K., Gilioli G., Grégoire J.-C., Jaques Miret J.A., Navajas Navarro M., Niere B., Parnell S., Potting R., Rafoss T., Rossi V., Urek G., Van Bruggen A., Van der Werf W., West J., Winter S., Kertész V. and MacLeod A., 2018. Scientific Opinion on the pest categorisation of Grapholita packardi. EFSA Journal 2018;16(6): 5304. 
EFSA Romero H., de la Pena E., Diaz-Pendon J. A., Petri C., Maertens F., Hoedekie A., Debode J., Jaques Miret J. A., Camilleri M., 2025: EFSA pest survey card on Grapholita inopinata, G. packardi and G. prunivora. EFSA Supporting publication 2025:EN-9147. 
EPPO 2025: EPPO Global Database Grapholita packardi. 
EPPO 2025: Grapholita packardi. EPPO datasheets on pests recommended for regulation. (accessed 2025-11-20) 
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019.