Rostlinolékařský portál

Hlavními hostiteli jsou jabloň domácí (Malus domestica), slivoň švestka (Prunus domestica) a třešeň ptačí (Prunus avium). Dalšími hostiteli jsou další druhy rodů jabloň a slivoň a dále kdouloň obecná (Cydonia oblonga) a rostliny rodů blýskalka (Photinia spp.), dub (Quercus spp.), hloh (Crataegus spp.), hrušeň (Pyrus spp.), jilm (Ulmus spp.) a růže (Rosa spp.).

Nevyskytuje se. 

Úřední detekční průzkum výskytu obaleče G. prunivora v ČR dosud nebyl proveden.

Obaleč G. prunivora má rozpětí křídel 10–11 mm a hnědočerné tělo. Samičky mohou být o něco tmavší než samečci, jinak se od sebe obě pohlaví prakticky neliší. Přední křídla jsou tmavě hnědá s oranžovými skvrnami, s třemi světle modrými příčnými liniemi a na vrcholu s tmavými třásněmi ohraničenými černou čarou. Zadní křídla jsou šedohnědá, směrem k báze blednou, ale na vrcholu jsou černá. 
Vajíčka jsou kladena jednotlivě, jsou oválná a zploštělá, velikosti 0,65 x 0,55 mm, pokrytá síťkou nepravidelných hřebínků, zpočátku lesklá a mléčně bílá, ale rychle se zbarvují dožluta. Po několika dnech se kolem embrya vytvoří viditelný načervenalý prstenec. 
Housenka je růžová, dosahuje délky 7,5–9,5 mm a má hnědou hlavu a hrudní štít. 
Kukla je žlutohnědá, asi 5 mm dlouhá a 2 mm široká, zapředená v hustém bílém hedvábném zámotku.

Dospělce i housenky lze zaměnit za dospělce a housenky jiných druhů obalečů.

Housenky napadají plody nebo vrcholky výhonků hostitelů. V napadených třešních je úzká, hnědá, nepravidelná chodbička, vedoucí od malého vstupního otvoru (viditelného pouze lupou) do prohloubené nahnědlé oblasti nad místem žíru housenky. Zralé napadené třešně jsou zčernalé a deformované. Napadená jablka lze rozpoznat podle přítomnosti min vytvořených housenkami těsně pod slupkou plodu. Na povrchu plodu se nacházejí hromádky trusu, a to většinou u kalichu nebo poblíž stopky. Poškození jablek je ale méně časté než poškození výhonků jabloně, které se projevuje odumíráním vrcholové části výhonku a tvorbou nových výhonků z postranních pupenů. Jablka napadená první generací obaleče obvykle předčasně opadají, zatímco jablka napadená později v průběhu vegetačního období mohou zůstat na stromě až do sklizně.

Příznaky žíru housenek lze zaměnit za příznaky způsobené jinými druhy obalečů, např. obalečem jablečným (Cydia pomonella).

Životní cyklus obaleče G. prunivora je podobný jako u obaleče jablečného. Přezimuje dospělá housenka v zámotku v půdním opadu nebo ve štěrbinách kmenů hostitelských stromů. Ke kuklení dochází v květnu, stadium kukly trvá 2–3 týdny. Dospělci se začínají líhnout koncem května a motýli se vyskytují po celý červen. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na horní stranu listů a na mladé plody. Housenky první generace dospívají v průběhu druhé poloviny července až začátku srpna. Většina housenek dokončuje vývoj na opadaných plodech. Dospělí jedinci první generace létají v srpnu. Některé housenky druhé generace dokončují svůj vývoj v období od konce srpna do začátku října. Poté si vytvářejí zámotky v půdním opadu a v kmenech hostitelských stromů a hibernují. Některé hibernující housenky lze nalézt v opadaných jablkách v říjnu i později. V oblasti Milton-Freewater v Oregonu v USA, kde se obaleč stal významným škůdcem švestek a třešní, může vytvářet neúspěšnou třetí generaci.

Na kratší vzdálenosti se mohou motýli šířit přelety nebo pomocí větru. Na delší vzdálenosti se mohou šířit housenky v plodech nebo kukly v půdě doprovázející hostitelské rostliny při mezinárodním obchodu.

Obaleč G. prunivora byl v roce 1953 hlášen jako hlavní škůdce peckovin ve východním Oregonu v USA. V letech 1968 a 1969 způsobil v USA významná poškození jablek. Závažné škody u jablek byly hlášeny v roce 1958 v Britské Kolumbii, Manitobě, Ontariu a Novém Skotsku v Kanadě. V Britské Kolumbii byly v témže roce zaznamenány významné škody u švestek a v Ontariu u třešní. V dalších letech byly významnější škody zaznamenány v roce 1972 v komerčních sadech v Massachusetts a Maine a roce 1973 v New Yorku. Vzhledem k podobnosti klimatických podmínek mezi Severní Amerikou a Evropou a vzhledem k množství pěstovaných i divoce rostoucích hostitelských rostlin v EU má obaleč potenciál se v EU usídlit.

 

Obaleč G. prunivora je zařazen mezi karanténní škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EU a jejichž zavlékání do EU a rozšiřování v EU je zakázáno. Jablka dovážená do EU ze všech třetích zemí buď (1) musejí pocházet ze země, která byla uznána podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou obaleče G. prunivora, což musí být Komisi předem písemně sděleno státní organizací ochrany rostlin dotčené třetí země, nebo (2) musejí pocházet z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin v zemi původu uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou obaleče G. prunivora, což musí být Komisi předem písemně sděleno státní organizací ochrany rostlin dotčené třetí země, a tato oblast je uvedena v rostlinolékařském osvědčení v kolonce „Dodatkové prohlášení“; nebo (3) musejí jablka pocházet z místa produkce, kde byly během vegetačního období ve vhodných termínech pro zjištění výskytu obaleče G. prunivora prováděny úřední prohlídky a průzkumy jeho výskytu, včetně vizuální prohlídky na reprezentativním vzorku plodů, které byly shledány prostými tohoto obaleče, a informace o vysledovatelnosti jsou uvedeny v rostlinolékařském osvědčení; nebo (4) musejí být jablka podrobena účinnému systémovému přístupu či účinnému ošetření po sklizni, aby se zajistilo, že jsou prostá obaleče G. prunivora, a uplatnění systémového přístupu či podrobnosti o metodě ošetření jsou uvedeny v rostlinolékařském osvědčení, pokud byly systémový přístup či metoda ošetření po sklizni Komisi předem písemně sděleny státní organizací ochrany rostlin dotčené třetí země. 
Rizika spojená s dalšími možnými cestami průniku obaleče G. prunivora jsou omezována dalšími fytosanitárními předpisy EU. Rostliny k pěstování patřící do rodů hloh, jabloň a slivoň jsou považovány za vysoce rizikové rostliny, u nichž se uplatňuje prozatímní zákaz jejich dovozu na území EU, dokud nebude provedeno úplné posouzení rizik. Dovoz rostlin dubů s listy, jiných než jsou plody a semena, ze třetích zemí, jakož i izolované kůry dubu, kromě korku (kůra dubu korkového - Quercus suber), z Kanady, Mexika a USA je zakázán. Při dovozu listů, větví a jiných částí rostlin jilmů bez květů nebo poupat na území EU je vyžadováno rostlinolékařské osvědčení. 
Obaleč G. prunivora je rovněž zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Průzkum se má provádět na hostitelských rostlinách v sadech, soukromých zahradách nebo v přírodních lokalitách v rizikových oblastech, které se nacházejí v blízkosti rizikových míst, kterými jsou např. místa obchodu s ovocem nebo školky. Doporučenými metodami sledování jsou vizuální kontroly příznaků napadení a sledování výskytu samců obaleče pomocí feromonových lapačů. Odchyt dospělců se provádí od pozdního jara do konce léta. Dospělce obvykle nepřitahuje světlo, proto se použití světelných lapačů ke zjišťování obaleče G. prunivora nedoporučuje. Vizuální sledování výskytu přezimujících housenek na půdě nebo v prasklinách kůry je možné provádět od podzimu do jara. Sledování výskytu kukel v půdě, na kůře nebo na zemi je možné provádět na jaře.

Insekticidní ošetření proti obaleči jablečnému (Cydia pomonella), popřípadě dalším škůdcům napadajícím plody v oblastech výskytu obaleče G. prunivora, může poskytnout i ochranu proti tomuto škůdci. 
Vzhledem k tomu, že obaleč G. prunivora je karanténním škodlivým organismem pro EU, by ÚKZÚZ při zjištění jeho výskytu na území ČR nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohniska výskytu.

Preventivní opatření jsou popsána v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

T. Růžička

EFSA Romero H., de la Pena E., Diaz-Pendon J. A., Petri C., Maertens F., Hoedekie A., Debode J., Jaques Miret J. A., Camilleri M., 2025: EFSA pest survey card on Grapholita inopinata, G. packardi and G. prunivora. EFSA Supporting publication 2025:EN-9147. 
EPPO 2025: EPPO Global Database Grapholita prunivora. 
EPPO: Data Sheets on Quarantine Pests Grapholita prunivora. Prepared by CABI and EPPO for the EU under Contract 90/399003. 
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019.