Rostlinolékařský portál

Ovocné dřeviny, především jabloně, třešně, švestky, dále jahodník, z okrasných rostlin např. růže Rosa, kosatec Iris, z polních plodin např. obilniny – pšenice a žito, z olejnin řepka olejka.

Tělo dospělce je zavalité, pouze menší velikosti, 8–12 mm dlouhé a 5–6 mm široké, pokryté dlouhými hustými chlupy, které pokrývají povrch celého těla. Na hlavě a předohrudi jsou chlupy zbarveny zlatožlutě, na krovkách a na hrudi šedě, na břiše bělavě. U starších jedinců jsou chlupy stejnoměrně šedé nebo bělavé. Tělo je matně černé, někdy se slabým kovovým leskem. Na krovkách jsou většinou drobné příčné bílé skvrnky, které jsou variabilní v počtu i tvaru a někdy zcela chybějí a za jejich středem je větší zubatá skvrna vzniklá splynutím tří menších. Hlava a předohruď hustě tečkované. Na předohrudí je hladký podélný kýl. Břicho je složeno ze 6 článků. Štítek je zahrocený. Štít je jednobarevný a opatřený uprostřed podélným kýlem. Boční strany krovek jsou vpředu lehce vykrojené. Na krovkách jsou podélná žebra. Krovky při letu jsou zavřené, blanitá křídla vyčnívají při letu výkrojkem krovek. Tykadla jsou slabě lomená, desetičlánková a zakončená vějířovitě. První článek tykadel je ztlustlý. Vnější okraj předních holení se třemi vroubky. Chodidla jsou složená z pěti článků.  
Larvy  jsou typické ponravy, mají tlusté, měkké tělo, složené ze 12 článků a jsou prohnuté do tvaru písmene „C“. Mají dozadu silně rozšířené tělo, krátké nohy, chodidla opatřené místo drápků válcovitými přívěsky. V dospělosti jsou dlouhé 25–30 mm a 18 mm široké. Mají širokou příčnou, žlutohnědou a lesklou hlavu. Hlava je sklerotizovaná, opatřená silnými kusadly. Oči chybějí. Tykadla jsou poměrně krátká, čtyřčlánková, první článek je nejdelší, třetí článek je nejkratší, čtvrtý článek tykadel je delší než třetí a druhý. 
Kukla je světlá, krémově bílá, později světle hnědá, vejčitého tvaru.

Larvy zlatohlávků jsou podobné larvám chroustů.  
Dospělci z. huňatého se liší od ostatních druhů zlatohlávků nápadnými, hustými a odstávajícími chlupy na povrchu celého těla. Záměna je možná pouze s podobným druhem zlatohlávkem tmavým Oxythyrea funesta, který je méně chlupatý.

Brouci vyžírají vnitřní části květů, živí se prašníky i pestíky.

Většinou přezimují brouci, vzácněji kukly. Brouci opouštějí půdu na jaře, již v březnu, většinou ale v dubnu a vyhledávají různé kvetoucí rostliny, např. mochny, pampelišky a jiné hvězdnicovité rostliny, trnky, z kulturních plodin jabloně, hrušně, révu vinnou nebo také řepku. Dospělci jsou polyfágní. 
Po odkvětu ovocných dřevin se stěhují na obilniny, hlavně pšenici a žito. Za chladného počasí zalézají do půdy nebo se zdržují při zemi. Dospělci se páří brzy, již 3–4 dny, po opuštění půdy. Za dalších 4–5 dní kladou oplodněné samice do půdy 2–4 vajíčka, a to mělce pod povrch, přednostně do půdy bohaté humusem nebo rostlinnými zbytky. Larvy se vylíhnou asi za týden, jsou velmi malé, zpočátku asi 3,5 mm. Vývoj trvá asi 2–3 měsíce. Kuklí se v zemi v kukelní komůrce a cca za 14 dní se vylíhnou dospělci. Půdu opouštějí až v příštím roce na jaře, někdy ale přezimují i kukly. Má pouze jednu generaci ročně.

Běžný, rozšířený druh. Škodlivé výskyty jsou výjimečné. 
Brouci se živí květními částmi a při přemnožení mohou způsobit velké škody na ovocných dřevinách nebo na okrasných rostlinách, např. na růžích, kosatcích apod. Škody na polních plodinách jsou nevýznamné. Larvy se živí rozkládajícími rostlinnými zbytky a nejsou škodlivé.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (poškozených květů). Monitoring výskytu dospělců pomocí sklepávání.

Dle tendence výskytu v předchozím roce (letech).

Nejsou v ČR stanoveny. 
Ošetřuje se neprodleně při zjištění škodlivých výskytů.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany): 

• včasná detekce škůdce, 
• podpora predátorů a parazitoidů.

• Průběžná likvidace brouků setřásáním na podložku – plachtu, fólii v časných ranních hodinách (období snížené aktivity).

Ošetření by mělo být provedeno v poledních hodinách v období nejvyšší aktivity brouků.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ