Rostlinolékařský portál

Prasklý exokarp (slupka) plodu a vyhřeznutá dužnina (mezokarp) a semena. Prasklé plody jsou neprodejné a bývají sekundárně napadány houbovými patogeny.

Praskání plodů je důsledkem předchozích procesů souvisejících s příjmem vody přímo plody. Kapka vody, která zůstává na pokožce plodu delší dobu, projde pomocí osmotických procesů přes epidermální buňky dovnitř dužnaté části plodu (mezokarpu). Buňky dužniny se rychle zvětšují, což má za následek napětí epidermis. Když epidermální buňky dosáhnou limitu své pružnosti, epidermis praská. 
Praskání často začíná u čnělkové jizvy plodu, neboť ta není kutinizovaná, což umožňuje rychlý příjem vody. Všechny odrůdy třešní jsou k praskání náchylné, ale v různém stupni. I krátké vystavení plodů dešti způsobuje v kutikule drobné mikroskopické prasklinky. Tyto prasklinky napomáhají ztrátě vody po sklizni.

Pravidelná a rovnoměrná závlaha výsadeb v období sucha. Instalace protidešťových systémů (folií).

Použití protidešťových systémů (fólií).