Rostlinolékařský portál

Na slupce plodů různě intenzivní a utvářená rzivost (různě velké skvrny nebo plochy, plošná nebo síťovitá struktura). Rzivost se může vyskytnout na celém povrchu nebo jen části plodů.

Vznik rzivosti je dáván především do souvislosti s nízkými teplotami (pod 5 oC) a zejména s mrazy v období počátku tvorby plodů.(do velikosti vlašského ořechu) a s fytotoxicitou pesticidů, jmenovitě fungicidů, případně listových hnojiv. Pokud rzivost souvisí s mrazem, pak v kombinaci s přítomností ledově nukleačně aktivních bakterií v epifytické mikroflóře. Dále může být rzivost vyvolána vysokou vlhkostí, deštěm nebo rosou, abnormálním růstem epidermálních buněk nebo průmyslovými imisemi. Rzivost může být geneticky fixovaná nebo také vyvolána škodlivými organizmy. 
Plody jsou nejcitlivější v období od konce kvetení do cca 30 dnů po odkvětu. Tato skutečnost souvisí s vývojem kutikuly na povrchu plodů. Dojde-li k poškození kutikuly, nebo pokud se buňky pod kutikulou dělí příliš rychle a kutikula praská, aktivuje se v podpokožkové části pletivo felogen (korkové kambium) a vytváří se korek. Poté, co se začnou korkové buňky vyvíjet, se tlačí k povrchu, kutikula se odlupuje a korek se v této části stává převládající ochrannou vrstvou. 
Významné jsou rozdíly v odrůdové náchylnosti. Rzivost může být také geneticky fixovanou vlastností odrůdy hrušně (např. ´Boscova lahvice´, ´Madame Verté´).

Na rizikové lokality (mrazové polohy apod.) nevysazovat odrůdy s predispozicí ke rzivosti slupky. V kritickém období nepoužívat rizikové pesticidy, především fungicidy (DMI fungicidy, dodin aj.) a listová hnojiva. Neošetřovat za vysokých teplot (nad 28 °C), extrémně vysokým tlakem a nepoužívat k postřikům studenou vodu. Výskyt rzivosti omezují fungicidy na bázi elementární síry, kaptan a většina strobilurinů.