Rostlinolékařský portál

Hostitelskými rostlinami jsou rostliny z čeledi bobovité (Fabaceae), a to bob obecný (Vicia faba), cizrna beraní (Cicer arietinum), čočka kuchyňská (Lens culinaris), fazol obecný (Phaseolus vulgaris), f. šarlatový (P. coccineus), f. měsíční (P. lunatus), hrách setý (Pisum sativum), lablab purpurový (Lablab purpureus), lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), sója luštinatá (Glycine max), vikev huňatá (Vicia villosa) a rostliny rodů dlouhatec (Dolichos spp.) a vigna (Vigna spp.).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu bakterie C. flaccumfaciens pv. flaccumfaciens se v ČR prováděl v roce 2021 (s finančním příspěvkem EU). Úřední detekční průzkum se znovu provádí v letech 2025 a 2026 s finančním příspěvkem EU.

Příznaky napadení se mohou objevit již na klíčních rostlinách ve fázi děložních listů, dále pak během vegetativní i reprodukční fáze. Rostliny napadené v časných fázích vývoje bývají chlorotické a zakrnělé. Mladé rostliny fazolu, napadené ve velikosti 5–8 cm, obvykle odumírají. Příznaky zahrnují mezižilní chlorózy a nekrózy na listech, v závislosti na druhu hostitelské rostliny, doprovázené celkovým vadnutím rostlin, což vede k jejich následnému odumírání. Na listech se napadení projevuje chlorotickými skvrnami a nekrózami, obklopenými chlorotickým halo. Napadená pletiva zasychají.
Lusky patogen infikuje cévními svazky, přičemž lusk může působit zdravým dojmem, ačkoliv semena uvnitř lusku jsou napadena. Na luscích se dále mohou objevit vodnaté skvrny, které přecházejí do nažloutlého nebo tmavšího zabarvení, než je barva lusku. Léze na zralých luscích jsou olivově zelené. Na sóji dochází dále k nekróze švů lusků, jejich deformování a redukci počtu semen. Na zdánlivě nenapadených rostlinách se rovněž mohou vyskytovat zakrnělé výhony a infikované lusky, zakryté nenapadenou listovou plochou, přičemž rostlina na první pohled nejeví příznaky napadení. 
Napadená semena často vykazují barevné změny, od žluté po fialovou. Barevné změny semen se nevyskytují na sóji, vigně čínské a vigně mungo.

Možná je záměna příznaků s příznaky obecné spály fazolu, působené bakterií Xanthmonas axonopodis pv. phaseoli, popřípadě s příznaky gloriolové spály fazolu, působené bakterií Pseudomonas savastanoi pv. phaseolicola či s příznaky působenými bakterií Pseudomonas syringae pv. syringae.

Patogen v prostředí přežívá na rostlinných zbytcích a plevelných rostlinách, které mohou být zdrojem infekce. Základním zdrojem infekce ale bývá zamořené osivo. Bakterie však může proniknout do rostliny také při mechanickém poškození kořenů háďátkem Meloidogyne incognita nebo jinými ranami na kořenech i nadzemích částech rostliny. Průnik přes průduchy je na rozdíl od jiných bakterií vzácný. V rostlině se bakterie šíří v xylému.

Bakterie se šíří osivem fazolu a sóji, což má význam zejména při mezinárodním obchodu.

Napadení bakterií C. flaccumfaciens pv. flaccumfaciens významně snižuje asimilační plochu hostitelských rostlin a způsobuje značný pokles kvality produkce. V současné době jsou ztráty způsobené bakterií zaznamenány v Brazílii, Kanadě, východní Austrálii, Íránu a centrální oblasti USA, kde patogen způsobuje odumírání klíčních rostlin a ztráty na výnosu. Jedná se sporadický, přesto významný patogen sóji a vigny v USA, Íránu a v Austrálii. V regionu EPPO působí tato bakterie významné ztráty na fazolu v Turecku.

USA, Kanada, Kolumbie, Venezuela, Brazílie, Rusko (jižní část, ruský Dálný východ), Turecko, Írán, Tunisko, Zambie, Mauricius, Austrálie.

C. flaccumfaciens pv. flaccumfaciens se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Patogen je zařazen v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

K základním preventivním opatřením patří používání zdravého osiva a střídání plodin. V oblastech rozšíření bakterie se doporučuje využití rezistentních nebo tolerantních odrůd.

K ochraně proti bakterii nejsou dostupné vhodné přípravky.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1316 o dočasných opatřeních proti zavlékání organismu Curtobacterium flaccumfaciens pv. flaccumfaciens do Unie a jeho usídlení a šíření na území Unie a o změně prováděcího nařízení (EU) 2019/2072.

J. Vacek, ÚKZÚZ