Rostlinolékařský portál

Parazitují převážně v larvách hálkotvorného hmyzu (žlabatek, bejlomorek), méně často u blanokřídlých a v ootékách kudlanek. Některé druhy jsou fytofágní – vyvíjejí se nejčastěji v semenech jehličnanů a růžovitých.

Zdravá, heterogenní krajina s dostatkem mikrostanovišť a kvetoucích rostlin poskytujících potravu dospělcům.

Malé až středně velké druhy (1–7 mm), většinou kovově zeleně, modře, zlatě až purpurově zbarvené, samice často s dlouhým kladélkem. Tykadla 13článková. Zadní kyčle nápadně zvětšené, prodloužené, 3x větší než přední, zadní stehna často ztlustlá, někdy vespod se zoubky. V ČR zjištěno 116 druhů, v Evropě 326.

Podobné na další chalcidky (Chalcidoidea), od kterých se odliší podle zvětšených kyčlí.

Parazitace hálkotvorných druhů se může projevit atypickým tvarem hálky. U fytofágních druhů může docházet k různým růstovým deformacím.

Většina druhů má pouze jedu generaci v roce. Samice klade vajíčko do hostitele nebo semínka na začátku vývoje, v době, kdy ještě není hálka nebo plod narostlý do velikosti, která zabrání proniknutí kladélka k hostiteli.

Významní regulátoři hálkotvorného hmyzu, mezi hojné druhy patří krásenka šípková (Torymus bedeguaris) parazitující v hálkách žlabatky šípkové (Diplolepis rosae). Ektoparazitoidem larev tmavky švestkové (Eurytoma schreineri) je v její domovině Torymus eurytomae, který u nás nebyl dosud nalezen. Fytofágní druhy jsou u nás nevýznamné, v semenech některých druhů/odrůd okrasný jabloní s malými plody se lze setkat s larvami krásenky jablečné (Torymus druparum).

K. Holý, VÚRV