Rostlinolékařský portál

Polyfágové se širokým hostitelským spektrem rostlin.

mšice broskvoňová 
Tělo 1,4–2,5 mm dlouhé, zbarvení variabilní. Tykadla kratší než tělo. Zřetelné čelní hrbolky na hlavě. Sifunkuli tenké a dlouhé, ve druhé třetině mírně zduřelé.
Vajíčka drobná, černá.
mšice zelná
Bezkřídlé samičky jsou asi 2–2,4 mm dlouhé, šedozelené, pokryté šedobílými voskovými výpotky. Okřídlené živorodé samice jsou 1,8–2 mm velké s černou hlavou a zelenavým, šedě ojíněným zadečkem. Hruď je černá, jen předohruď tmavohnědá. Tykadla jsou tak dlouhá jako tělo. Sifunkuli jsou krátké, soudečkovité. Tmavá žilnatina na křídlech.
Vajíčka jsou oválná, 0,5 mm dlouhá, černá.

Mohou se zaměnit jednotlivé druhy mšic. Mšice broskvoňová má typickou hnědou kresbu na těle, štíhlé dlouhé sifunkuli. Mšice zelná je vzhledově tak výraznou mšicí, že její záměna s jinými mšicemi je neobvyklá.

V podzimním období se mšice nejčastěji vyskytují na spodní straně listů nejnižších pater, kde vytváří kolonie. Mšice zelná vytváří od poloviny května v horní části rostlin řepky velké nápadné kolonie.
Přímé škody sáním se projevují deformaci rostlin, postupně žloutnou a posátá místa postupně odumírají. Nepřímé škody mohou být mnohem závažnější (přenos viróz). 

V počátečním vývoji se mohou příznaky virových chorob zaměnit za poškození v důsledku nedostatku živin.

Životní cyklus mšic viz mšice broskvoňová a mšice zelná. 

Mšice sáním oslabují rostliny. Přímé, vizuálně zjistitelné škody, způsobují mšice na řepce, pokud dojde k jejich kalamitnímu přemnožení. 
Větší význam mají mšice jako přenašeči virů. 
mšice broskvoňová

• Způsobuje zakrslosti a žluté mozaiky, konkrétně žloutenku vodnice (TuYV), dále virus mozaiky vodnice (TuMV) a virus mozaiky květáku (CaMV). Jejich vliv na výnos však může být vysoký. Při silném výskytu virózních rostlin bylo zjištěno snížení výnosu až o 30 %.

mšice zelná

• Přenáší virus mozaiky vodnice (TUMV) a virus západní žloutenky řepy (BWYV).

Přípravky na bázi pyretroidů jsou proti mšici neúčinné jak v řepce, tak v dalších plodinách jako jsou sadbové brambory a cukrovka. Plošný výskyt rezistentních populací k pyretroidům se zvyšuje a závažnost rezistence se v letech sledování zvyšovala. Rezistence k pyrimicarbu má plošné rozšíření Rezistence  k acetamipridu není zatím závažná, ale frekvence populací s poklesem citlivosti nebo slabě rezistentních přibývá.