Rostlinolékařský portál

Makadlovka T.absoluta napadá rostliny z čeledi lilkovitých (Solanaceae), především hospodářsky významné druhy lilkovitých plodin včetně zeleniny, jako jsou rajče jedlé (Lycopersicon esculentum), lilek brambor (Solanum tuberosum) a lilek vejcoplodý (Solanum melongena). Z volně rostoucích a okrasných lilkovitých rostlin patří k hostitelům plevele durman obecný (Datura stramonium), lilek černý (Solanum nigrum), lilek hlošinolistý (Solanum elaegnifolium), lilek Solanum lyratum a také tabák sivý (Nicotiana glauca).

Dospělec je drobný motýl s rozpětím křídel 10 mm. Má nenápadné šedohnědé zbarvení s černými a stříbřitě šedými skvrnkami na předních křídlech. Zadní křídla mají lichoběžníkový tvar, jsou úzká s dlouhými třásněmi. Pro makadlovky jsou charakteristická dlouhá a nahoru protažená makadla, která jsou dobře viditelná pouhým okem. Tykadla jsou nitkovitá.  
Vajíčka jsou velmi malá, oválná až cylindrická, krémově bílá až žlutá o délce 0,36 mm a šířce 0,22 mm. 
Housenky jsou po vylíhnutí bělavé. Později tmavnou přes zelenavou do světle růžové barvy. Mají tmavě hnědou hlavu a na předohrudi výrazný černý proužek. Housenky prvního instaru jsou asi 0,9 mm dlouhé, housenky čtvrtého instaru dorůstají do velikosti cca 8 mm. 
Kukla je hnědá, velká asi 6 mm.

Nejčastěji může dojít k záměně s polyfágními minujícími vrtalkami rodu Liriomyza (řád dvoukřídlí – Diptera, čeleď vrtalkovití – Agromyzidae), které se také běžně vyskytují v porostech rajčat. 
Miny makadlovky T. absoluta jsou nepravidelné, širší a plošší na rozdíl od min způsobených vrtalkami rodu Liriomyza, které jsou užší, různě klikaté a překřížené. Odlišný je i charakter exkrementů. Trus makadlovky T. absoluta se nachází na povrchu min v podobě drobných tmavých kupiček. V minách vrtalek rodu Liriomyza je trus viditelný jako černý proužek, který kopíruje jejich tvar. Rozdílné jsou i larvy, které se nacházejí uvnitř min. Housenky T. absoluta mají dobře vyvinutou hlavu a tři páry hrudních končetin. Dorůstají do velikosti 8 mm. Larvy vrtalek jsou menší, jen 3 mm velké, beznohé a s nezřetelnou hlavou. 
Makadlovka T. absoluta se může rovněž zaměnit s mnoha jinými druhy makadlovek, jako jsou např. Phthorimaea opercula a Keiferia lycopersicella, které mají stejné hostitelské spektrum a velmi podobný vnější vzhled. Druh Phthorimaea opercula patří mezi vážné škůdce brambor a vyskytuje se na všech kontinentech. Do Evropy byl zavlečen na začátku 20 století. Nejvíce je rozšířený v Itálii, na Kypru, Maltě, ve Španělsku, Portugalsku a v Řecku. Za přirozenou hranici výskytu se považuje izoterma průměrné roční teploty 10 °C. Druh Keiferia lycopersicella škodí nejvíce v porostech rajčat a vyskytuje se pouze na americkém kontinentu. Druhová determinace je možná pouze u dospělců porovnáním stavby samčích kopulačních orgánů.

Na listech způsobují požerky v podobě charakteristických nepravidelných min. Listové pletivo v okolí min nekrotizuje. Na jednom listu může být více min. (Minování je druh žíru, kdy je vyžírán pouze parenchym rostlinného pletiva, přičemž obě pokožky zůstávají zachovány). 
Ve stoncích a v plodech vyžírají housenky chodbičky. V těsné blízkosti poškození jsou viditelné kupičky tmavého zrnitého trusu. V případě silného napadení listy zcela odumřou, zatímco požerky ve stoncích způsobují deformace rostlin. Znečištěný povrch rostlin je živnou půdou pro sekundární houbové patogeny. Rostliny rajčete mohou být napadány ve všech růstových fázích. U bramboru napadá pouze nadzemní části, v hlízách se nevyvíjí.

Životní cyklus makadlovky rajčatové
Schéma je orientační, tj. jednotlivá vývojová stadia se mohou prolínat, jejich nástup a délka trvání mohou být, mimo jiné, ovlivněny ročníkem.

Nepůvodní druh, zavlečený do Evropy mezinárodním obchodem s rostlinnými komoditami. V oblastech výskytu patří k nejvýznamnějším škůdcům porostů rajčat. První výskyt v ČR byl zaznamenán v roce 2013 na Moravě ve sklenících pěstitele rajčat. Jedná se o teplomilný druh, který není schopen přezimovat v chladnějších oblastech mírného podnebného pásu v přírodě. Minimální teplota pro dokončení vývoje je 14 °C a a maximální teplota je 30 °C. Škody způsobují pouze housenky, a to svým žírem, především na zelených částech rostlin. Poškozují i květy a plody, čímž výrazně snižují výnos a kvalitu plodů, které nelze tržně realizovat. 

• Pravidelné vizuální pozorování zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci. 
• Použití druhově specifických feromonových lapáků (zahraniční výrobce).

Sledování průběhu vývoje škůdců pomocí teplotních modelů (sum efektivních teplot) s využitím automatických meteorologických stanic.

Dle vyhodnocení teplotních modelů (sum efektivních teplot). 
Dle výskytu v předchozím roce.

• Metody prognózy nejsou v ČR k dispozici. 
• Ošetření při zjištění prvních výskytů.

• Využití souboru agrotechnických, biologických a chemických metod ochrany.

• Podpora predátorů a parazioidů.
• Nemanipulovat v blízkosti porostů rajčat (zejména ve sklenících a foliovnících) s plody dováženými z rizikových oblastí.
• Likvidovat použité přepravní obaly od rajčat, případně důkladně vyčistit tyto obaly před dalším použitím. 
• Instalace sítí proti hmyzu ve větracích otvorech v uzavřených prostorách. 
• Odstraňování všech zbytků rostlin z čeledi lilkovitých bezprostředně po sklizni.

Při zjištění letu motýlů se od začátku kladení vajíček provádí dvě až tři aplikace drobněnek rodu Trichogramma, které lze kombinovat s postřikem biopreparáty na bázi Bacillus thuringiensis. Dále se uplatňují v boji proti housenkám i přípravky na bázi entomopatogenních hub Beauveria sp. nebo hlístovek rodu Steinernema sp. Aby byly přípravky na bázi hub i hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat. Dále se v boji proti nakladeným vajíčkám a larvám dají využít i predatorní druhy ploštic rodu Macrolophus sp.

Dle signalizace lze zacílit chemickou ochranu na dospělce či housenky. Chemická ochrana, která je směřovaná na housenky, je však díky skrytému způsobu života housenek komplikovaná a neefektivní. Housenky totiž žijí uvnitř min, ve kterých jsou částečně chráněné.
Nutné je dodržování ochranných lhůt uvedených na etiketě přípravku. 

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.

Informační leták: Makadlovka Tuta absoluta