Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

šedá hniloba rajčete
Botryotinia fuckeliana (teleom.) - Botrytis cinerea (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Leotiomycetes čeleď: hlízenkovité (Sclerotiniaceae)

Další české názvy: plíseň šedá, šedá hniloba rajčat

EPPO kód: BOTRCI, BOTRPA

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Patogen je polyfág, výskyt se udává u 586 rodů.
Příznaky poškození/napadení
Zejména na plodech rychlených rajčat dochází k typické vodnaté hnilobě, doprovázené bohatým šedohnědým povlakem reprodukčních orgánů houby, později i s černými, různě velkými sklerociemi. Ke hnilobě však může dojít na jakémkoliv místě na rostlině, většinou však jako následek předchozího mechanického poškození.  
Velmi často se na plodech (zelených i červených) objevují i 2 až 5 mm velké žluté „prstýnky“ s drobným bodem uprostřed. Střed těchto prstenčitých skvrn někdy bledne. Při tomto příznaku však nedochází k výnosovým škodám, ani ke škodám na kvalitě a skladovatelnosti plodů a jedná se pouze o „vadu krásy“.
Životní cyklus
Patogen přezimuje ve formě mycelia a výtrusů na napadených posklizňových zbytcích. 
Choroba se vyskytuje převážně jen v zanedbaných a špatně větraných porostech a šíří se zejména za teplého a vlhkého počasí.
Hospodářský význam
Významná choroba rychlených rajčat, zejména ve fóliovnících a sklenících.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
  • ​Sázet rajčata na slunná místa a dostatečně daleko od sebe, alespoň 80–100 cm. 
  • Zalévat rajčata jen ke kořenům a dávat pozor, aby se nenamáčely i listy a stonky. 
  • Dodržovat osevní postup a nepěstovat rajčata na záhoncích, na kterých byly dříve brambory, papriky nebo cukety. 
  • Ve skleníku dbát na pravidelné větrání. 
  • Dát rostlinám podporu, aby listy neležely na zemi. 
  • Rajčata důkladně prohlížet a napadené rostliny ihned zlikvidovat.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Z nechemických variant jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů na bázi hub jako je rod Acremonium, Trichoderma spp., Gliocladium nebo Pythium oligandrum. Lze využít i bakterie rodu Bacillus spp. nebo Pseudomonas spp. 
Z dalších alternativ byly prokázány účinky výtažků rostlin nebo kvasnic. Přípravky se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu několika dní nebo při nižším tlaku 7–14 dní.
Chemická ochrana rostlin
S ochranou je třeba většinou začít preventivně nebo v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Vhodné je volit přípravky se systémovým účinkem.