Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

černá hniloba plodů tykvovitých
Stagonosporopsis cucurbitacearum

říše: houby (Fungi) třída: Dothideomycetes čeleď: Didymellaceae

Další české názvy: černá hniloba okurek, černá hniloba plodů okurky

Vědecká synonyma: Ascochyta citrullina, Ascochyta cucumis, Ascochyta melonis, Cercospora citrullina, Cercospora cucurbitae, Didymella bryoniae, Didymella melonis, Didymosphaeria bryoniae, Mycosphaerella citrullina, Mycosphaerella melonis, Phoma cucurbitacearum, Phyllosticta citrullina, Sphaerella bryoniae, Sphaeria bryoniae, Sphaeria cucurbitacearum

EPPO kód: DIDYBR

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Většina druhů čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae). V našich podmínkách především na skleníkových okurkách.
Příznaky poškození/napadení
Na listech žluté až hnědé nepravidelné skvrny, které zasychají a pletivo vypadává. První skvrny se často vyskytují na okrajích listů, zejména v místech listových výkrojků. Vegetační vrcholy zastavují růst a odumírají. U řapíků a stopek plodů vznikají v místech, kde vyrůstají ze stonků hnědé nekrotické skvrny, později poseté značným počtem drobných černých plodniček (pyknidy, výjimečně i peritecia). Na listech jsou tyto pyknidy většinou uspořádány v koncentrických kruzích. U napadených plodů dochází k vnitřní tmavé nekróze směrem od špiček. Následkem toho se plody postupně deformují a od špiček zasychají. Hniloba plodů může postupovat i po sklizni (při skladování) a to většinou ve formě vnějších nepravidelných propadlých skvrn, s hojným výskytem plodniček.
Životní cyklus
Houba přetrvává a šíří se osivem a na napadených rostlinných zbytcích. Za vegetace se choroba šíří konidiemi. U mladých rostlin infekce proniká do rostlin přímo pokožkou, u starších hydatodami nebo po mechanickém poškození (např. v místech ulomení listových chloupků). 
Pro šíření choroby je nezbytná přítomnost kapek vody na rostlinách nebo alespoň vysoká vzdušná vlhkost. Pro patogena jsou optimální vyšší teploty (okolo 25 °C).
Hospodářský význam
Od 80-tých let velmi závažná choroba skleníkových okurek, jejíž výskyt je však někdy překrýván ještě nebezpečnější plísní okurky. Větší škody jsou u podzimních kultur.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. 
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 
  • Dezinfekce půdy ve sklenících. 
  • Kultury skleníkových okurek pokud možno přerušovat jinými plodinami. 
  • Používání zdravého osiva. 
  • Moření osiva. 
  • Zálivku provádět jen spodem, temperovanou vodou (cca 12 °C). 
  • Zamezení tvorbě kondenzační vody (rosy) na listech (ráno – nejlépe 1 až 2 hodiny před východem slunce zvýšit teplotu ve skleníku). 
  • Zamezení náhlým poklesům teploty pod 15 °C. 
  • Včasná a důsledná likvidace napadených částí rostlin.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Z nechemických variant jsou prokázány účinky v boji proti původci antagonistické mikroorganismy Bacillus spp.Trichoderma spp., dále byly prokázány účinky esenciálních olejů, extrakt z kopřiv nebo moření osiva v roztoku octa. Ty se aplikují zpravidla preventivně před výsevem nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat 1–2krát nebo dle potřeby v rozestupu 7–14 dní.
Chemická ochrana rostlin
Mořené osivo. Pokud je tlak vysoký, s ochranou je třeba začít v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Při nižším tlaku je možné použít kontaktní přípravky na bázi mědi.