Rostlinolékařský portál

Většina druhů čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae). V našich podmínkách především na skleníkových okurkách.

Na listech žluté až hnědé nepravidelné skvrny, které zasychají a pletivo vypadává. První skvrny se často vyskytují na okrajích listů, zejména v místech listových výkrojků. Vegetační vrcholy zastavují růst a odumírají. U řapíků a stopek plodů vznikají v místech, kde vyrůstají ze stonků hnědé nekrotické skvrny, později poseté značným počtem drobných černých plodniček (pyknidy, výjimečně i peritecia). Na listech jsou tyto pyknidy většinou uspořádány v koncentrických kruzích. U napadených plodů dochází k vnitřní tmavé nekróze směrem od špiček. Následkem toho se plody postupně deformují a od špiček zasychají. Hniloba plodů může postupovat i po sklizni (při skladování) a to většinou ve formě vnějších nepravidelných propadlých skvrn, s hojným výskytem plodniček.

Houba přetrvává a šíří se osivem a na napadených rostlinných zbytcích. Za vegetace se choroba šíří konidiemi. U mladých rostlin infekce proniká do rostlin přímo pokožkou, u starších hydatodami nebo po mechanickém poškození (např. v místech ulomení listových chloupků). 
Pro šíření choroby je nezbytná přítomnost kapek vody na rostlinách nebo alespoň vysoká vzdušná vlhkost. Pro patogena jsou optimální vyšší teploty (okolo 25 °C).

Od 80-tých let velmi závažná choroba skleníkových okurek, jejíž výskyt je však někdy překrýván ještě nebezpečnější plísní okurky. Větší škody jsou u podzimních kultur.

Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. 
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 

• Dezinfekce půdy ve sklenících. 
• Kultury skleníkových okurek pokud možno přerušovat jinými plodinami. 
• Používání zdravého osiva. 
• Moření osiva. 
• Zálivku provádět jen spodem, temperovanou vodou (cca 12 °C). 
• Zamezení tvorbě kondenzační vody (rosy) na listech (ráno – nejlépe 1 až 2 hodiny před východem slunce zvýšit teplotu ve skleníku). 
• Zamezení náhlým poklesům teploty pod 15 °C. 
• Včasná a důsledná likvidace napadených částí rostlin.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky v boji proti původci antagonistické mikroorganismy Bacillus spp. a Trichoderma spp., dále byly prokázány účinky esenciálních olejů, extrakt z kopřiv nebo moření osiva v roztoku octa. Ty se aplikují zpravidla preventivně před výsevem nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat 1–2krát nebo dle potřeby v rozestupu 7–14 dní.

Mořené osivo. Pokud je tlak vysoký, s ochranou je třeba začít v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Při nižším tlaku je možné použít kontaktní přípravky na bázi mědi.