Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách jako jsou jírovce (Aesculus spp.), jilmy (Ulmus spp.), duby (Quercus spp.) a javory (Acer spp.). Tento druh byl pozorován také na ořešácích (Juglans spp.) a dalších listnatých dřevinách.

Jedná se o druh, který je v dospělém stadiu cca 0,6–1,2 cm dlouhý a má štít velmi zaoblený a stejně zbarvený, jako je zbarvená hlava - hnědá barva. Tykadla jsou na poměry čeledi krátká, tedy cca do apikální části krovek u samiček a jen mírně přesahující délku těla u samečků. Krovky jsou červenohnědé až tmavě červené a plstnaté.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší stavbou těla, tedy štítem velmi zaobleným a relativně krátkými tykadly. Od druhů stejné podčeledi (Spondylidinae) lze tohoto zástupce odlišit především rezivým až hnědým zbarvením krovek a trofickou vazbou pouze na listnaté stromy, resp. jejich mechanicky poškozené části.

Tento druh je svým vývojem vázán na odumřelé dřevo živých stromů. Nejčastěji se jedná o suché pahýly větví, místa na kmeni a větvích s odřenou kůrou či plochy po odřezání silnějších větví. Živný materiál musí být v blízkém kontaktu s živým pletivem, aby byla zachována jeho dostatečná vlhkost.

Poškození tímto druhem je možné zaměnit s těmi, které jsou způsobovány příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou. Z toho důvodu bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu dále komplikovaná.

Dospělci poletují v červnu a červenci, kdy zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, kdy zimuje nejprve larva a následně kukla, generace je tedy dvouletá. Někdy je generace také tříletá s dvakrát zimující larvou. Vše je ovlivněno příznivostí podmínek pro vývoj (průběhem teplot, vlhkostí živného materiálu, druhem obsazené dřeviny atp.).

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy části dřevin, které jsou výrazně oslabené, či poškozené. Díky tvorbě larválních chodeb na tenčím materiálu se jedná také o technického škůdce, který v omezené míře může narušovat mechanické vlastnosti tenčích segmentů dřeva. Stanovištně je vázán na živé stromy, ale na nich se vyskytuje pouze na poškozené/odumřelé dřevní hmotě.

P. Martinek, MENDELU