Rostlinolékařský portál

Mšice (Aphididae).

Dravá bejlomorka se prodává ve formě kukel smíchaných se substrátem. Kukly jsou distribuovány v lahvičkách, které se zavěšují mezi rostliny, nebo se obsah vysype do zastíněných vlhčích míst. Dospělci jsou aktivní v noci a vyžadují temnou periodu pro páření a kladení vajíček, proto je jejich účinnost v osvětlených prostorech nedostatečná. Naopak larva vyžaduje alespoň 15,5 hodin světla pro přechod z diapauzy. Nicméně pro tento účel postačuje poměrně nízká intenzita světla (formou přisvětlování). Dospělci jsou daleko více citliví na pesticidy než larvy. V případě, že se v systému kombinuje s dravými roztoči Amblyseius cucumeris a A. degenerans může dojít k tomu, že draví roztoči jsou schopni se živit vajíčky dravé bejlomorky A. aphidimiza. 
Přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit na webových stránkách firmy Biobest nebo Koppert v tzv. side effect manuálech.

Bejlomorka se svými dlouhými končetinami a jemnými křídly velmi podobá drobnému komárovi. Délka těla dospělců je asi 2,5 mm. Samečci mají výrazná, dlouhá chlupatá tykadla, zatímco samičky mají tykadla krátká bez chloupků. V závislosti na zdroji potravy jsou larvy jasně oranžové, červené, hnědé nebo šedé. Tělo dospělce se zužuje směrem k hlavě. Vajíčka dravých bejlomorek jsou oválná, oranžovo-červená o délce 0,3 mm a šířce 0,1 mm. Larvy mají silné "čelisti", kterými chytají svoji kořist a jsou velké 2,5 mm. Barva larev je v různých odstínech oranžové.

Dravé druhy bejlomorek se od fytofágních druhů odlišují na první pohled jen velmi těžce.

Dospělci jsou aktivní zejména v noci, ale lze je i přes den nalézt ve stínu porostu. Samičky kladou vajíčka do kolonií mšic. Jedna samička naklade během svého života asi 100 až 150 vajíček. Vývoj dravé bejlomorky závisí na teplotě, druhu kořisti, četnosti populace kořisti a relativní vzdušné vlhkosti. Samičky kladou vajíčka na spodnější listy, kde je vyšší relativní vzdušná vlhkost. Vajíčka jsou kladena v noci, kdy teplota přesahuje 16 °C a relativní vzdušná vlhkost je vyšší. Počet nakladených vajíček koreluje s velikostí populace mšic. Samičky nekladou vajíčka na rostliny, kde se nevyskytují žádné mšice. Ve velkých koloniích mšic kladou samičky velké množství vajíček. Počet nakladených vajíček závisí na podmínkách prostředí, na množství zkonzumované kořisti během larválního stádia a množství medovice, kterou zkonzumují dospělé samičky. Larva bejlomorky A. aphidimiza prochází celkem přes tři larvální instary. Larva na konci larválního vývoje po dosažení potřebné velikosti opustí rostlinu, padá na půdu. Z půdy a písku si vytvoří kokon, ve kterém se zakuklí. Líhnutí dospělce probíhá zpravidla po 10–14 dnech. Vývoj A. aphidimyza závisí na teplotě prostředí, kdy při teplotě 15 °C je vývoj dokončen přibližně za 32 dní a při teplotě 25 °C se vývoj výrazně snižuje. Délka vývoje od vajíčka po dospělce tak trvá jen 15 dní.

Dravá bejlomorka A. aphidimyza se používá k regulaci populací mšic ve sklenících na plodové zelenině (rajčata, papriky, okurky) a okrasných květinách. Používá se pouze proti mšicím vytvářejícím kolonie. Larva bejlomorky po vylíhnutí z vajíčka vyhledává mšice v okolí několika málo centimetrů. Mladé larvy se živí zpočátku medovicí a posléze se živí nymfami, popřípadě dospělci mšic. Po ulovení mšice larva nejprve paralyzuje mšici vstříknutím toxinu, obvykle přes kloub končetiny. Toxin se podílí na rozkladu tělního obsahu mšice. Larva dravé bejlomorky následně celý obsah mšice do několika minut kompletně vysaje. Během svého vývoje larva zahubí kolem 10 až 100 mšic. Počet zkonzumovaných mšic závisí na podmínkách prostředí a na velikosti populace mšic. V případě, že se v populaci vyskytuje velké množství jedinců mšice, larva mšice zabije toxinem, aniž by je všechny zkonzumovala. Jelikož je vývojový cyklus spojen s půdou, tak v produkčních porostech, kde plodiny nepěstují v půdním substrátu nebo je substrát krytý fólií, je nezbytné neustále introdukovat do skleníku nové jedince.

A. Bohatá, JČU