Rostlinolékařský portál

Molice skleníková Trialeurodes vaporariorum a molice tabáková Bemisia tabaci, svilušky, třásněnky, mšice, larvy vrtalek a vajíčka a housenky drobných motýlů.

Nymfy a dospělci dravé ploštice se dodávají v sypkém substrátu (např. piliny, nebo otruby), který se v závislosti na stavu populace škůdce rozsype do porostu napadených rostlin.
Přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit na webových stránkách firmy Biobest nebo Koppert v tzv. side effect manuálech.

Mezi nejznámější druhy patří Macrolophus melanotoma (=M.caliginosus), Macrolophus pygmaeus, Macrolophus rubi. Vajíčka jsou částečně zaoblená, žlutozelená nebo hnědožlutá. Nymfy mají jasně zelenou barvu, dlouhá tykadla a jsou podobné dospělcům. Celkem prochází nymfa přes pět nymfálních instarů. První instar má žlutozelenou barvu, starší nymfy jsou jasně zelené stejně jako dospělci. U pozdnějších instarů je vidět začátek vývoje křídel. Dospělci jsou zelení, mají štíhlé protáhlé tělo a jsou zeleně zbarvení. Délka těla dospělce se pohybuje od 2,9 až 3,1 mm. Samička je o něco větší (3,0–3,6 mm) než sameček (2,9–3,1 mm). Samička má i větší zadeček, kde má uložené kladélko. Tykadla mají zelená, ale první článek tykadla je černý a tmavý pruh se táhne až za složené oči tohoto druhu. Přední křídla jsou průhledná, nazelenalá s malou tmavou skvrnou uprostřed. Zadní část křídel je zbarvená s hnědým lemem. Dravá ploštice má tmavě hnědé oči, které jsou umístěné po straně hlavy, a ústní ústrojí ploštice je bodavě savé. Typické jsou dlouhé nohy, díky nimž se dokáže dravá ploštice pohybovat po povrchu rostlin hustě porostlých chloupky, jako jsou například okurky nebo rajčata. Nymfální instary a dospělci mají sosák, kterým vysávají svou kořist.

Dravou ploštici Macrolophus spp. si nelze zaplést s jiným biologickým agens.

V případě, že se v systému pěstování nevyskytuje kořist, může dravá ploštice sát rostlinné šťávy dané plodiny. U okrasných květin mohou tak na rostlinách způsobit kosmetické vady sáním.

Samičky kladou vajíčka hluboko do stonku nebo do žilnatiny listů v blízkosti populací molic. Vajíčka jsou žlutozelená nebo žlutohnědá a díky vnoření vajíček do stonků nebo žilnatiny jsou téměř neviditelná. Množství nakladených vajíček závisí na podmínkách prostředí a množství zkonzumovaných jedinců kořisti. Při teplotě 20 °C naklade samička v průměru 270 vajíček a v průměru 4 až 5 vajíček za den. Při teplotě 25 °C pak naklade jen 120 vajíček. Pokud se samičky Macrolophus živí pouze mšicemi, nakladou méně vajíček ve srovnání se samičkami, které se živí molicemi. Nejmenší počet vajíček naklade v případě, že se živí jenom sviluškou chmelovou. Při nízkých teplotách (85 dní při 20 °C) samičky kladou vajíčka po delší dobu a naopak (23 dní při 30 °C). Při teplotě 25 °C se nymfy z vajíček líhnou po 11 dnech. Nymfa prochází přes 5 nymfálních instarů. Prahová teplota pro vývoj dravé ploštice je od 10 °C do 15 °C. Při teplotě 10 °C se vývoj dravé ploštice zastavuje a teplota 40 °C je pro nymfy letální. Nymfální vývoj trvá při teplotě 25 °C kolem 19 dní, zatímco při teplotě 15 °C je vývoj výrazně zpomalen až na 110 dní. V laboratoři při stálých podmínkách prostředí a dostatku potravy bylo prokázáno, že délka života samiček se při teplotě 10 až 20 °C pohybovala okolo 90 dní, zatímco při teplotě 25 °C až 30 °C se délka života snížila na 40 dní. V přirozených podmínkách přezimuje dravá ploštice na různých rostlinách převážně ve stádiu vajíčka. Nymfy jsou schopny přežívat při teplotě 6 °C po dobu 1 měsíce.

Dravé ploštice se používají k regulaci molice skleníkové (Trialeurodes vaporariorum) a molici bavlníkové (Bemisia tabaci) na plodové zelenině ve skleníku. Dospělec může zkonzumovat kolem 30 až 40 vajíček molic za den, 15 až 20 pupárií nebo 2 až 5 dospělců. Pokud se po introdukci predátora nebo v průběhu času nevyskytuje dostatečné množství kořisti, začnou dravé ploštice sát rostlinné šťávy. Vzhledem k této skutečnosti, se nedoporučuje introdukce této dravé ploštice na okrasné květiny, protože sáním způsobují kosmetické vady na listech, popřípadě květech. Nicméně jakmile se v systému pěstovaných plodin objeví škůdci, přecházejí jedinci automaticky na predační způsob života. Z důvodu poškození rostlin se dravá ploštice M. caliginosus používá pro regulaci molic, resp. škůdců hlavně na plodové zelenině. 
Video:

A. Bohatá, JČU