Rostlinolékařský portál

Preferují mšice, popřípadě se může živit na jiném drobném hmyzu, jako jsou mery a červci.

Velké agregace tohoto druhu se vyskytují v pohoří Sierra Nevada v Kalifornii. Z těchto přirozeně se vyskytujících míst se velké množství slunéček shromažďuje a balí se do produktů, které jsou následně distribuovány k pěstitelům pro ochranu plodin proti mšicím. Před distribucí se slunéčka ukládají do chladírenských skladů pro snížení jejich aktivity. Většina společností balí a distribuuje brouky v množství od 1500 do 72000 dospělých jedinců pro použití proti mšicím, roztočům, molicím, třásněnek a červců. Přibližně 1500 jedinců se aplikuje na plochu 50 m².  
Přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit na webových stránkách firmy Biobest nebo Koppert v tzv. side effect manuálech.

Vajíčka jsou vřetenovitého tvaru a dlouhá od 1 do 1,5 mm a jsou postaveny po nakladení na výšku. Vajíčka mají žlutou barvu. Larvy jsou černé s oranžovými skvrnami na předohrudi. Larva je kampodeiformního tvaru s 3. páry končetin. Larvy procházejí přes čtyři larvální instary. Postupně se larva zvětšuje a starší instary mají fialovou barvu s nápadně oranžovými skvrnami na předohrudi a na zadečkových článcích. Larvy 4. instaru jsou dlouhé až 7 mm. Kukla je polokulovitá a má oranžovo-černou barvu. Dospělé samičky mají podlouhlé tělo a jsou velké okolo 7 mm, zatímco samečci jsou menší, 5,8 mm. Předohruď dospělců je černá s bílou linkou na okraji a dvě konvergentní linky uprostřed předohrudi. Na červených krovkách mají obvykle 12 černých teček. Nohy, hlava a spodní strana těla je černá.

Dravé slunéčko si lze v přirozených podmínkách zaplést s jinými druhy slunéček.

Množství potravy hraje důležitou roli v plodnosti samiček. Samičky musí zkonzumovat velké množství kořisti pro vyvinutí pohlavních orgánů. Pokud je potravy dostatek, samička klade vajíčka 5 dní po oplodnění. Pokud je potravy málo, tato doba se prodlužuje. Během svého života naklade samička 200 až 300 vajíček. Vajíčka klade ve shlucích v počtu od 10 do 30 kusů v blízkosti kořisti. Z vajíček se po 3 až 4 dnech líhnou larvy 1. instaru, které se živí kořistí. Larva prochází přes 4 larvální instary a vývoj larválního stádia trvá od 10 do 30 dní v závislosti na teplotě. Při 25 °C vývoj larválního stádia trvá kolem 12 dní. Z kukly se při stejné teplotě přibližně vylíhne dospělec za 5 až 6 dní. Délka vývoje od vajíčka po dospělce měřená v laboratorních podmínkách při teplotě 25 °C a relativní vzdušné vlhkosti 80 % a fotoperiodě 16/8 je okolo 21 dní.

Dravé slunéčko se využívá ve sklenících k regulaci populací mšic na plodové zelenině a okrasných květinách. Larva 1. instaru si hned po vylíhnutí z vajíček hledá aktivně svou kořist a začíná se živit nižšími instary nymf mšic. Všechna stádia aktivně vyhledávají kolonie mšic na základě látek uvolňujících se z medovice. Starší instary jsou žravější a jsou schopy zkonzumovat 30 až 50 mšic za den. Dospělci se mohou živit i medovicí, nektarem a pylem, pokud je populace mšic velmi nízká. Nicméně při nízké četnosti v populacích mšic může docházet mezi jedinci H. convergens ke kanibalismu. Během roku se může objevit jedna až dvě generace v závislosti na délce sezony. Dospělci přezimují obvykle na chráněných místech. Na jaře se dospělci rozptylují při hledání kořisti a vhodných míst pro kladení vajíček.

A. Bohatá, JČU