Rostlinolékařský portál

klopuška chlupatá

Lygus rugulipennis

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: klopuškovití (Miridae)

Vědecká synonyma: Lygus pubescens

EPPO kód: LYGURU

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Vojtěškovité porosty.

Popis

Klopuška chlupatá je menší ploštice o velikosti 4,8–5,7 mm, s oválným, mírně zploštělým tvarem těla. Zbarvení má variabilní – od žlutavé přes žlutozelenou až po hnědavou; samci bývají výrazněji zbarvení než samice. Povrch těla je jemně chlupatý, hustě ochlupený korium (část křídel). Nymfy jsou bezkřídlé, podobné dospělcům tvarem i barvou. Prochází 5 instary.

Příznaky poškození/napadení

Klopušky sají na nadzemních částech rostlin – poupata, květy, listy, plody. Pletiva zasychají a deformují se, květy a mladé plody opadávají.

Životní cyklus

Dospělci nebo vajíčka přezimují v rostlinných zbytcích. V České republice má k. chlupatá obvykle 2 generace ročně, výjimečně i 3 v teplých oblastech. Samičky kladou na podzim vajíčka, líhnutí nymf probíhá na jaře (duben–květen). Dospělci nové generace se objevují v červnu–červenci. Druhá generace se vyvíjí v létě.

Hospodářský význam

Snížená kvalita a výnos osiva (zejména u vojtěšky). Poškození semen a snížení jejich biologické hodnoty.

Monitoring a prognóza

Přímé metody monitoringu

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Izolační vzdálenost od starších semenných porostů (minimálně 500 až 1000 m):
Správné střídání plodin (vyhýbat se opakovanému pěstování vojtěšky na stejném pozemku, zejména semenných porostů).
Zaorávání posklizňových zbytků vojtěšky a plevelů.
Vyrovnaná výživa rostln.
Včasná sklizeň 1. seče vojtěšky (před květem nebo na počátku kvetení)
Odstraňování plevelů (klopuška může přežívat i na některých dvouděložných plevelech, proto je důležité udržovat porosty čisté).
Pravidelné sledování výskytu (pomocí smyků (např. smykací síťky) lze sledovat počet jedinců. Kritická hranice je cca 150 jedinců na 100 smyků).
Pozorování fenologických fází vojtěšky (největší riziko je v období květu a tvorby lusků).
Zachování biodiverzity: Podpora přirozených nepřátel (např. vosičky z čeledi lumčíkovitých, chlacidky, kluklicovité – parazitují vajíčka, larvy i dospělé klopušky. Mezi predátory se pak řadí pavouci, zlatoočka, pestřenky, larvy slunéček nebo dravých ploštic) může pomoci regulovat populaci klopušky.

Odkazy a použité zdroje

Kolařík, P. Klopušky z čeledi Miridae v porostech vojtěšky seté. Agromanuál, 2025, 20, 5, 44–45. ISSN 1801-7673