Rostlinolékařský portál

Druh je monofágním, resp. oligofágním zástupcem fytofágního hmyzu s potravní specializací na jilmy. Dle literatury byla tato pilatěnka detekována na následujících druzích jilmů: jilm vaz (Ulmus laevis), j. habrolistý (U. minor), j. drsný (U. glabra), j. Davidův (U. davidiana), j. japonský (U. japonica), j. dřípený (U. laciniata), a j. sibiřský (U. pumila).

Dospělci jsou malé širopasé vosičky, které jsou tmavohnědé až černé barvy (velikost je cca 6 mm). Samci nebyli v populacích pozorováni, proto je u tohoto druhu předpokládána partenogeneze. 
Larvy, tedy housenice jsou z počátku velmi malé a při dokončování vývoje jsou asi 10 mm dlouhé. Mají zelenou až žlutozelenou barvu s tím, že přes tělní integument může prosvítat trávenina.

Tohoto škůdce je díky charakteristickému poškození, resp. tvorbě charakteristických požerků na jilmových listech, velmi obtížné zaměnit. Dále je možné se orientovat dle počtu končetin tohoto druhu. U jedinců jsou vyvinuty tři páry hrudních končetin a větší množství částečně redukovaných zadečkových končetin (sumárně je to u širopasých celkem devět párů končetin a více). Tento znak není dohledatelný u žádného druhu fytofágních housenek, tedy jedinců řádu Lepidoptera, zde je celkový počet končetin vždy maximálně osm párů.

Larvy v počátku svého vývoje žerou listy od okrajů a to vždy mezi silnější žilnatinou – tu nenarušují. V pokročilejším stádiu vývoje dojde k sežrání celého listu až na střední žilku.

Díky žíru prvních instarů, tzn. jako řeka meandrující chodbičky od okrajů listů, je tento druh svým žírem nezaměnitelný. Holožíry tímto druhem jsou zaměnitelné s většinou fytofágních, polyfágních housenek a housenic. Zde bude důležité stanovit přítomnost předmětného druhu na živné dřevině a na jejím asimilačním aparátu.

Pilatěnka je druh s nejméně čtyřmi generacemi v roce. Samci nejsou pro produkci potomstva třeba. Druh se množí partenogeneticky. Dle pozorování je doba vývoje jedné generace cca měsíc, proto je generací v jednom roce více. Samičky kladou vajíčka na listy jilmů. První žíry, tedy první generace malých larev je pozorovatelná od poloviny května. Larvy dále v průběhu vývoje vytvářejí šest instarů. Zimování druhu se děje v půdě a to ve vytvořeném pevném kokonu.

Škodlivost pilatěnky závisí především na stáří a vitalitě hostitelských dřevin. Ohroženy jsou věkově mladší dřeviny, které budou po intenzivním zasažení strádat – fyziologická aktivita dřevin bude defoliací snížena. Toto oslabení může pro strom představovat tzv. predispoziční stresový faktor, který může v konečné fázi vyústit v úhyn stromu například aktivitou bělokazů rodu Scolytus.

P. Martinek, MENDELU