Rostlinolékařský portál

Begonia × hiemalis (hybridy Begonia elatior, Begoniaceae).

F. foetens tvoří nepohlavní spory, makrokonidie, mesokonidie, mikrokonidie a chlamydospory. Nepohlavní orgány, světle oranžová sporodochia, se tvoří buď přímo na povrchu infikovaných pletiv, nebo na bělavém myceliu. Srpovité makrokonidie jsou převážně se 3 přepážkami (3–5). Mikrokonidie jsou ovoidní až elipsoidní, obvykle jednobuněčné, na myceliu četné. Mesokonidie fusiformní, až se 3 přepážkami. Chlamydospory se obvykle tvoří na konci hyf, jednotlivě, jsou tmavší, případně bradavkaté.

Fusarium foetens způsobuje vadnutí rostlin, s následným odumíráním v průběhu několika týdnů. Počáteční symptomy zahrnují zpomalení vývoje a růstu, zakrnění mladých rostlin, bledé, lesknoucí se listy, vodnaté léze a žloutnutí žilek. S postupem onemocnění listy vadnou a od okrajů, později celé, hnědnou. 
Cévní svazky kořenů, stonků a infikovaných listů hnědnou, následně podléhá hnilobě hlavní stonek a celá rostlina. Nekrotická pletiva báze stonku se pokrývají neobvykle velkým množstvím světle oranžových rozmnožovacích orgánů (sporodochia).

Houba přežívá v substrátu chlamydosporami nebo myceliem, na infikovaných zbytcích rostlin také konidiemi. 

Makro a mikrokonidie slouží k přenosu na krátké vzdálenosti, na velké vzdálenosti se šíří s infikovanými rostlinami nebo substrátem. Během vegetace jsou makrokonidie roznášeny vzduchem a vodou, mikrokonidie vodou.

Nebezpečí pro begonie ve sklenících, při silnějším výskytu uhynutí rostlin. Tolerantní/rezistentní kultivary nejsou známy.

Evropa, Kanada, USA, Japonsko.

I. Šafránková, MENDELU