Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

černopáska
Helicoverpa zea

třída: hmyz (Insecta) řád: motýli (Lepidoptera) čeleď: můrovití (Noctuidae)

Další české názvy: Corn earworm, bollworm, tomato fruitworm

Vědecká synonyma: Heliothis zea

EPPO kód: HELIZE

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Široký polyfág. 
Hlavními hostiteli jsou: bavlník chlupatý (Gossypium hirsutum), čirok obecný (Sorghum bicolor), fazol obecný (Phaseolus vulgaris), kukuřice setá (Zea mays), lilek vejcoplodý (Solanum melongena), paprika roční (Capsicum annuum), rajče jedlé (Solanum lycopersicum), tabák virginský (Nicotiana tabacum).
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu černopásky H. zea v ČR probíhá od roku 2023, kdy byl podpořen finančním příspěvkem EU. 
Popis
Dospělec má poměrně zavalité tělo, 20–25 mm dlouhé, rozpětí křídel 38–43 mm. Přední křídla má světlá, hnědožlutá, samice až hnědo růžová, samci spíše do zelena s tmavými znaky. Zadní křídla jsou bledá, po okrajích mají široký tmavší pás.
Vajíčka jsou téměř kulovitého tvaru, podélně žebrovitá, 0,51 mm vysoká a 0,57 mm široká. Čerstvě nakladená vajíčka jsou bílá až žluto zelená. Před vylíhnutím postupně tmavnou. 
Housenky jsou po vylíhnutí světle bílé až průsvitné nebo mohou být zabarveny do žluta. Mají vždy černou hlavu. Obvykle mají šest instarů, mohou však mít i 5 nebo 7 instarů. Mají pět párů panožek. Housenky třetího instaru se začínají zabarvovat do zelena, růžova nebo červena, objevují se krémově žluté pruhy. Barvu housenek ovlivňuje teplota prostředí, ve kterém se vyskytují, světelné podmínky a hostitelské rostliny.
Kukla je 16 mm dlouhá, světle až tmavě hnědá se dvěma zřetelnými hákovitými trny. Černopáska se kuklí v hliněných komůrkách 3–5 cm pod povrchem půdy.
Možnost záměny
Dospělce je možné zaměnit za dospělce černopásky bavlníkové (Heliothis armigera). Pro přesnou identifikaci je nutná morfologická determinace podle genitálií dospělců.
Příznaky poškození/napadení
Housenky se živí především květy a mladými plody.
U kukuřice se nejprve živí horními listy, poté napadají klas a vyžírají mladá zrna. U luskovin se prožírají do lusků a živí se na mladých semenech. U zeleniny se většinou vžírají do plodů a živí se uvnitř.
Ve třetím instaru mají housenky sklony ke kanibalismu a obvykle zůstává 1 housenka na 1 klas nebo na 1 rostlinu.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky je možné zaměnit za příznaky žíru housenek jiných druhů černopásek nebo obecně jiných druhů motýlů.
Životní cyklus
Samičky obvykle kladou 1000–1500 kusů vajíček za život. Vajíčka kladou po malých snůškách (1–3 ks) na rostlinná pletiva nejčastěji do blízkosti květů. Housenky se z vajíček líhnou během 3–4 dní, nejprve se živí vaječným obalem, poté se rozptýlí po rostlině. U kukuřice se nejprve živí na vrcholku klasu a postupně se dostávají dovnitř mezi slupku a vyvíjející se zrna kukuřice. Žír je většinou lokalizován na špičce obilky, větší larvy se živí i na tužších pletivech. Celý vývoj housenky trvá 14–25 dní, v chladných podmínkách se může vývoj housenky prodloužit až na 60 dní. V posledním instaru (šestém) ustává žír a housenka opouští rostlinu a přesunuje se na zem. Tam se zavrtá do půdy a vytvoří si hliněnou komůrku, kde se po dvou dnech zakuklí. U černopásky H. zea dochází ke dvěma typům diapauzy, jeden probíhá ve chladných podmínkách a druhý v aridních oblastech. V tropech trvá stadium kukly 10–14 dní.
Dospělci jsou aktivní v noci.
Celý cyklus může H. zea dokončit za 28–30 dní, v tropech může mít až 11 generací za rok, v Kanadě má pouze 1 generaci ročně.
Způsoby šíření
Aktivně: Dospělci létají v noci. Jejich pohyb se dá rozdělit na krátký let, dlouhý let a migraci. Krátký let slouží pouze k rozptýlení se na malou vzdálenost. Dlouhé lety slouží k přesunu k jiné plodině a černopásky obvykle využívají vhodných povětrnostních podmínek. Vzdálenost doletu je 1–10 km. Migrační lety mohou být až 400 km dlouhé, černopásky se při nich nechávají unášet větrem.
Pasivně: Pomocí mezinárodního obchodu. Vajíčka a housenky mohou být převáženy na řezaných květinách, na ovoci i zelenině.
Hospodářský význam
Housenky likvidují mladé květy, poupata i plody. To způsobuje vysoké ztráty na výnosech. Požerky navíc umožňují napadení rostlin sekundárními patogeny.
V USA je černopáska považována za druhého nejvýznamnějšího hospodářského škůdce po obaleči jablečném (Cydia pomonella). V osmdesátých letech minulého století byly roční ztráty v USA, působené společně černopáskou H. zea a příbuzným druhem H. virescens na všech plodinách, odhadovány na jednu miliardu USD, nehledě na dalších 250 milionů USD na aplikaci insekticidů.
Zeměpisné rozšíření
Vyskytuje se v S., střední a J. Americe.
Fytosanitární regulace
V EU se černopáska H. zea podle nařízení Komise (EU) 2019/2072 řadí mezi karanténní škodlivé organismy, jejichž výskyt není na území EU znám. Dovoz a šíření H. zea je na území Unie zakázán na jakémkoli hostiteli.
Černopáska je zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.
Monitoring a prognóza
Dospělci jsou přitahováni světlem, chytají se do světelných lapačů. V současné době jsou za nejúčinnější prostředky monitoringu považovány feromonové lapače.
Provádění ochranných opatření
Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Využívá se vaječných parazitoidů (Trichogramma spp.).
Odkazy a použité zdroje
Helicoverpa zea (bollworm) | CABI Compendium (cabidigitallibrary.org)
Pest categorisation of Helicoverpa zea - - 2020 - EFSA Journal - Wiley Online Library
corn earworm - Helicoverpa zea (ufl.edu)