Hostitelské spektrum
Mezi hlavní hostitele patří citrusy, a to citroník rajský (grapefruit) (Citrus paradisi), Citrus aurantiifolia, mandarinka obecná (Citrus reticulata), pomerančovník čínský (Citrus sinensis), pomerančovník hořký (Citrus aurantium). Mezi další hostitele patří broskvoň obecná (Prunus persica), hrušeň obecná (Pyrus communis), kávovník arabský (Coffea arabica), kdouloň obecná (Cydonia oblonga), kvajava hrušková (Psidium guajava), ledvinovník západní neboli kešu (Anacardium occidentale), mangovník indický (Mangifera indica).
Status výskytu v ČR
V ČR se A. ludens nevyskytuje.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu vrtule A. ludens se v ČR provádí od roku 2025.
Popis
Dospělec je 7–11 mm velký, žlutohnědý. Hlava je žlutá, hrudˇ je žlutá až oranžově hnědá, některé oblasti jsou ale bíle zabarvené. Křídla jsou 7–9 mm dlouhá, kresba na křídlech je převážně oranžově hnědá. Zadečkové články jsou oranžově, bez tmavohnědých znaků.
Vajíčka jsou bílé barvy, 1,37 – 1,60 mm vysoká a 0,18 – 0,21 mm široká. Jsou vřetenovitá, dozadu se zužující.
Larvy jsou válcovitého, protáhlého tvaru, průměrně 5,8–11,1 mm dlouhé a 1,2–2,5 mm široké. Larvy mohou změnit barvu podle dužniny ovoce, na kterém škodí. Stávají se tak lehce přehlédnutelné.
Možnost záměny
Záměna je možná s dalšími druhy rodu Anastrepha, popřípadě s druhy jiných rodů vrtulovitých. Pro přesné určení druhu je nutné použít morfologický rozbor genitálií, anebo metodu DNA barcodingu.
Příznaky poškození/napadení
Samice zanechává při kladení vajíček na slupce plodů stopy po vpichu – projevují se jako tmavé skvrnky, které jsou ale okem špatně viditelné. Další poškození se projevuje následně uvnitř plodů. Vylíhlé larvy se živí dužninou, což způsobuje znehodnocení ovoce. Požerky navíc umožňují napadnout ovoce sekundárním patogenům.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky na plodech jsou zaměnitelné za příznaky způsobené jinými vrtulemi nebo jiným hmyzem napadajícím plody.
Životní cyklus
Dospělci přežijí několik měsíců, ve vhodných podmínkách mohou přežít až celý rok (samci mohou přežít až 16 měsíců).
Samice kladou vajíčka do plodů jednotlivě nebo po snůškách (až 40 vajíček podle velikosti plodu) v době, kdy se plody začínají zabarvovat a zrát. Larvy se líhnou po 3 až 12 dnech a nově vylíhlé larvy se zavrtávají do dužniny. Dospělé larvy vylézají výstupními otvory, které jsou na plodech dobře pozorovatelné. Děje se tak většinou až ve chvíli, kdy ovoce spadne na zem. Následně se larvy kuklí v půdě. Celý vývoj larev trvá 8–30 dnů a je silně ovlivněn vnějšími podmínkami, především teplotou. Obecně také platí, že čím je kratší doba zrání plodů, tím rychleji se larva vyvíjí.
Způsoby šíření
Aktivně: Vrtule A. ludens je považována za silného letce. Dospělci jsou při hledání vhodných hostitelů schopni urazit mnoho kilometrů. Na uražené vzdálenosti se významně podílí povětrnostní podmínky, dospělci mohou být na větší vzdálenosti přeneseni větrem. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je maximální dolet dospělce v oblasti s dostatkem vhodných hostitelů (např. v mediteránní oblasti) 9,4 km za 1 rok.
Pasivně: Na dlouhé vzdálenosti se A.ludens šíří pomocí přepravy infikovaných plodů. Protože vajíčka jsou drobná a nenápadná a vývoj larev probíhá uvnitř plodů, je těžké infikované plody rozpoznat a zachytit. Z údajů EU vyplývá, že byly pravidelně zachytávány infikované plody na vstupních místech do EU v zásilkách ze zemí, kde se A. ludens vyskytuje.
Dále je možné šíření kukel v zemině a dospělců, uvězněných v přepravovaných kontejnerech. U těchto variant šíření je však malá pravděpodobnost na přežití a rozmnožení tohoto škůdce.
Hospodářský význam
Plody napadené
A. ludens jsou znehodnocené a neprodejné. Poškozené plody jsou navíc náchylné na napadení sekundárními patogeny.
Druhy rodu Anastrepha patří mezi nejzávažnější škůdce ovoce v tropické Americe. Vrtule A. ludens je považována za nejvýznamnějšího škůdce na plodech mangovníku a citrusů v Mexiku a střední Americe.
Zeměpisné rozšíření
Vrtule A. ludens je rozšířená v Americe v Belize, Kostarice, Salvadoru, Guatemale, Hondurasu, Mexiku, Nikaragui, Panamě a v jižních státech USA, a to v Texasu a přechodně v Kalifornii.
Fytosanitární regulace
V EU se vrtule A. ludens podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 řadí mezi karanténní škodlivé organismy, jejichž výskyt není na území Unie znám. Při dovozu plodů citrusů (rodů Citrus, Fortunella, Poncirus, a jejich kříženců), mangovníků (Mangifera spp.) a slivoní (Prunus spp.) ze všech neunijních zemí musí být úředně potvrzeno, že plody pocházejí ze země, která je uznána za prostou A. ludens, nebo z oblasti uznané za prostou A. ludens podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření, nebo z místa produkce, na němž ani v jehož bezprostředním okolí nebyly od počátku posledního ukončeného vegetačního období během úředních prohlídek prováděných nejméně jednou měsíčně v průběhu tří měsíců před sklizní pozorovány žádné příznaky napadení A. ludens, a žádný z plodů sklizených na místě produkce nevykazoval při vhodných úředních prohlídkách známky výskytu této vrtule. Alternativním požadavkem je, že plody musí být podrobeny účinnému systémovému přístupu nebo účinnému ošetření po sklizni. Tyto požadavky se vztahují i na ostatní karanténní vrtule stanovené ve výše uvedeném prováděcím nařízení Komise.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 také obecně stanoví zvláštní požadavky pro dovoz pro pěstebního substrátu a pěstebních substrátů ulpělých na rostlinách nebo s rostlinami spojených, které omezují riziko zavlečení vrtule A. ludens na území EU ve stadiu pupária.
Podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 se A. ludens řadí mezi prioritní škodlivé organismy, přičemž členským státům EU ukládá fytosanitární legislativa EU povinnost provádět každoroční průzkumy výskytu těchto prioritních škodlivých organismů.
Vrtule A. ludens je zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.
Monitoring a prognóza
Monitoring se provádí odchytem dospělců, dospělce lze chytat pomocí potravinových návnad typu McPhail. Doporučuje se použití tekutých bílkovinných atraktantů. Pasti se obvykle umisťují do 2/3 koruny stromů v době zrání ovoce a vzorky se odebírají min. dvakrát týdně a následně je třeba provést laboratorní diagnostiku odchycených druhů.
Provádění ochranných opatření
Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.
Preventivní opatření
Kromě preventivních opatření uvedených v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE se doporučuje likvidace spadaných, napadených plodů.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V laboratorních podmínkách byl testován účinek Bacillus thuringiensis a byla zjištěna až 90 % úmrtnost dospělých jedinců. V praxi se používá vypouštění sterilních jedinců a vypouštění parazitoidů, především lesknatky Aceratoneuromyia indica.
Rostlinolékařský portál se načítá...