Rostlinolékařský portál

U. euonymi má silnou hostitelskou preferenci k brslenu (Euonymus sp.), přestože byla zaznamenána na 18 rostlinných rodech z 13 čeledí, jako např. na Buxus, Hibiscus, Ilex, Jasminum, Ligustrum, Lonicera, Prunus a Syringa.

Jedním z charakteristických znaků štítenek (čeleď Diaspididae) je pohlavní dimorfismus. Samičky žijí přisedlým způsobem života na rostlinách, kde škodí sáním mízy z floému. Samečci jsou okřídlení a  žijí jen krátce. Tělo samiček je kryto voskovochitinovým štítkem, který je okrouhlý, oválný nebo čárkovitě protáhlý.
Samičí štítky jsou šedohnědé, ústřicovitého tvaru, velké jen 2–3 mm. Tělo samic je oranžové o velikosti 1,5 mm. Samčí štítky jsou menší (1–2 mm), bílé barvy, tvaru protáhlého oválu s třemi podélnými žebry.

Nápadnými příznaky jsou bělavé a hnědé povlaky na listech, větvičkách a větvích, ve kterých jsou viditelné drobné štítky a voskové výpotky samic a larev samců. Dalším symptomem je výskyt žlutých nebo bělavých skvrn na listech, dále chloróza a diskolorace listů. Při silném napadení jsou postižené všechny části rostlin. Samci napadají především listy a samice větve. Dochází ke ztrátě vitality a usychání listů, které předčasně opadávají a může dojít i k úhynu rostlin.

Brzy na jaře samice kladou 30–70 velmi malých žlutých vajíček cylindrického tvaru. Nymfy se líhnou za 1 až 3 dny. Žlutooranžové larvy prvního instaru jsou jen přibližně 0,3 mm veliké. Mají vyvinuté tři páry končetin, devítičlánková tykadla a savé ústní ústrojí. Jsou pohyblivé a aktivně se šíří na další části rostliny a na blízce rostoucí hostitelské keře. Vývoj samic probíhá přes čtyři a u samců přes pět larválních instarů. Dospělci první generace se vyskytují přibližně od poloviny června do konce července a druhé generace se objevují od konce srpna do začátku října. Vývoj je vždy závislý na průběhu počasí v daném roce. Štítenka brslenová má dvě generace ročně. Přezimují oplodněné samičky a larvy. 

Štítenka brslenová pocházející z východní Asie se vyskytuje na všech světadílech mimo Austrálii. Do Evropy byla zavlečena pravděpodobně na začátku 20. století.

Přirození nepřátelé mohou pomoci při regulaci štítenek při jejich nižší populační hustotě. Ve spojitosti s U. euonymi bylo zjištěno 17 druhů blanokřídlých parazitoidů, 6 dravých druhů brouků a 5 dravých druhů roztočů.
Chemická ochrana je dosti problematická díky voskovým štítkům. Postřik se musí provést alespoň dvakrát až třikrát za rok. Je nutné vybrat vhodný povolený přípravek a časový termín aplikace, která by měla být provedena v době výskytu nymf, které ještě nemají vyvinutý štítek, a to přibližně v květnu a červnu na první generaci a na podzim na druhou generaci štítenek. Je také vhodné aplikovat předjarní postřik olejovými přípravky na líhnoucí se larvy, což je nutné na brslenech vysledovat, aby byl postřik dostatečně účinný.
Z ostatních možností ochrany proti štítenkám se doporučuje mechanické odstraňování napadených větví a likvidace spálením, pěstování rezistentních odrůd a zvýšení vitality rostlin, např. kvalitní výživou, dostatečnou zálivkou.