Rostlinolékařský portál

Existuje asi 100 druhů v rámci rodu, je rozšířen v mírném pásu a subtropech zejména v jižní části Jižní Ameriky a v jižní Africe, v menší míře i v mírných oblastech Asie a Evropy. Mezi zástupce patří kustovnice bledá (Lycium pallidum), k. čínská (L. chinense), k. cizí (L. barbarum), k. evropská (L. europaeum) nebo k. ruténská (L. ruthenicum).
Kustovnice jsou opadavé nebo stálezelené keře, s přímým nebo převislým vzrůstem. Rostliny jsou často silně větvené a s kolcovými trny.  Listy jsou drobné, jednoduché, celistvé, řapíkaté nebo přisedlé, bylinné až silně dužnaté (sukulentní), obvykle nahloučené na koncích krátkých větévek. Květy jsou dlouze stopkaté, jednotlivé nebo po několika ve svazečcích v úžlabí listenů. Kalich je zvonkovitý, zakončený 2 až 5 zuby nebo laloky. Koruna je nálevkovitá až zvonkovitá, s krátkou korunní trubkou a většinou s rozestálými koncovými laloky. Tyčinek je 5 (výjimečně pouze 4), jsou přirostlé spodní částí nitek v korunní trubce a většinou vyčnívají z květů.Plody – bobule jsou kulovité až podlouhlé, červené, žluté, oranžové nebo černé, se zbytky vytrvalého kalicha. Semena jsou zploštělá.
kustovnice čínská
Lycium chinense
Její plody, nazývané goji, jsou jedlé a využívají se v čínské medicíně.
kustovnice obecná
Lycium halimifolium
Opadavý, řídce trnitý keř dorůstající výšky 1,5–3,5 m s dlouhými, tenkými, obloučnatě převislými větvemi. Letorosty světle šedé, rýhované. Listy střídavé, jednoduché, často ve svazečcích, čepel podlouhlá, kopinatá 2–7 cm dlouhá a do 1,5 cm široká. Květy oboupohlavné, nafialovělé. Kvete V–IX. Plody jsou bobule, 1,5–2 cm dlouhé, obvykle nící, protáhle vejcovité, oranžově červené, lesklé.
Dekorativní druh, jak květy, tak plody, které jsou jedovaté. 

Kustovnice obecná je světlomilný druh, který nesnáší konkurenci ostatních dřevin. Není příliš mrazuvzdorný, roste na půdách slabě kyselých až bazických, snese též antropgenní půdy. Vydrží na půdách s malou zásobou vody, nevadí mu letní přísušek. V České republice druh invazního charakteru, často kolem železnic a na výhřevných svazích, kde se šíří kořenovými výmladky a obsazuje rozsáhlé plochy.