Popis
mochyně peruánská
Physalis peruviana
syn. Physalis tomentosa, P.esculenta
Vytrvalá, hustě krátce chlupatá bylina, s plazivým oddenkem. Lodyha přímá, vidličnatě větvená, 30–100 cm vysoká. Listy s vejčitou čepelí, na bázi srdčitou, 6–15 cm dlouhé a 4–10 cm široké, na okraji oddáleně nepravidelně pilovitou, mělce chobotnatou nebo až téměř celokrajnou, hlavně na spodní straně chlupatou, řapík 1–4 cm dlouhý. Květy jsou jednotlivé, na 7–11 mm dlouhých stopkách. Kalich podlouhle zvonkovitý, pýřitý, do ½ členěný v kopinaté cípy, 8–9 mm dlouhé a 4–6 mm široké, koruna špinavě žlutá s 5 tmavými skvrnami v dolní polovině, v 12–20 mm v průměru, tyčinky s volnými částmi nitek 2–4 mm dlouhými, s modrofialovými prašníky, 3,5–4,0 mm dlouhými. Bobule jsou elipsoidní, 15–25 mm dlouhé a 10–15 mm široké, lepkavé a žluté barvy. Kvete v červnu až červenci.
Pěstována pro aromatické sladkokyselé plody, obsahující značné množství vitamínu C. Používají se čerstvé, sušené i zavařené na kompoty, marmelády i na víno.
Mochyně je původem ze S části Jižní Ameriky, nyní se pěstuje ve většině teplých oblastí světa.
mochyně dužnoplodá
Physalis philadelphica
syn. Physalis ixocarpa
Jednoleté byliny, krátce chlupaté až olysalé. Kořen vřetenovitý, větvený. Lodyha přímá, pravidelně větvená, 30–50(–80) cm vysoká, sbíhavými lištami hranatá, plná, zelená, nachově naběhlá. Listy jsou střídavé, s čepelí vejčitou až vejčitě kopinatou, při bázi nesouměrnou, až 10 cm dlouhou a 7,5 cm širokou, na okraji hluboce nepravidelně ostře zubatou, na vrcholu špičatou, s vyniklou žilnatinou, na svrchní straně tmavě zelenou a lysou, na spodní straně šedozelenou a na žilnatině a okraji zcela krátce drsně chlupatou. Řapík je 2–6 cm dlouhý, žlábkovitý. Květy v úžlabí listům podobným listenů jednotlivé, na 4–8 mm dlouhých stopkách, mírně dolů ohnutých. Kalich je zvonkovitý, do 1/3 až ½ členěný, 4–8 mm dlouhý, žlutozelený krátce přitiskle chlupatý, na plodu se zveličující, až 5 cm dlouhý., koruna kulovitá, 14–20 mm v průměru, žlutá, v dolní polovině s 5 tmavými skvrnami, tyčinky 5–6 mm dlouhé s šedomodrými nitkami a zelenomodrými, 2,2–3,0 mm dlouhými prašníky, po opylení zakřivenými, pestík s obloukovitě zakřivenou čnělkou a drobnou bliznou. Bobule jsou kulovité až široce vejcovité, 16–25 mm v průměru. Žlutozelené až zelené, lepkavé, ukryté ve zveličeném 10žebrém, zeleném nebo na žilnatině nachově naběhlém kalichu, který mohou zcela vyplňovat. Kvete v červnu až srpnu.
Původem ze Severní a Jižní Ameriky. Zřídka pěstována v zahradách pro jedlé plody, ojediněle zplaňuje.
mochyně židovská
Physalis alkekengi
syn. mochyně židovská třešeň
Vytrvalá bylina. Oddenek je plazivý, válcovitý, větvený, 2–4 mm tlustý, s vláknitými adventivními kořeny na uzlinách. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, 30–60(–100) cm vysoká, nevětvená nebo v horní části málo větvená, tupě hranatá, plná, roztroušeně chlupatá. Lodyžní listy zdánlivě vstřícné (párovitě sblížené), čepel široce vejčitá, až 18 cm dlouhá a 14 cm široká, na okraji mělce chobotnatá, na bázi klínovitě zúžená až uťatá, na vrcholu špičatá, na rubu s vystouplou síťnatou žilnatinou, na žilkách a na okraji roztroušeně až hustě chlupatá. Řapík až 12 cm dlouhý. Květy v úžlabí listenů jednotlivé, stopkaté, květní stopky 8–16 mm dlouhé, za plodu se prodlužující a dolů ohýbající, řídce chlupaté. Kalich je zvonkovitý, hustě chlupatý, kališní trubka 4–5 mm dlouhá, kališní cípy úzce trojúhelníkovité, přibližně stejně dlouhé jako kališní trubka, kalich za plodu se zveličující a pak (40–)48–52(–57) mm dlouhý, (33–)35–37(–41) mm široký, červenooranžově se zbarvující, uzavírající plod. Koruna kolovitě zvonkovitá, 15–25 mm v průměru, vně na cípech a jejich okraji a uvnitř v ústí trubky hustě chlupatá, špinavě bílá, s tmavšími zelenými skvrnami v ústí trubky, nitky tyčinek srostlé s korunní trubkou do její 1/2 , volné části krátké, lysé , zhruba se stejně dlouhými, světle žlutými prašníky. Semeník je polokulovitý, hladký, lysý, na vrcholu pouze s bliznovým terčem. Bobule jsou kulovité, na rostlině většinou po 3–10, (9–)11–15(–18) mm v průměru, hladké, lesklé, oranžové až šarlatově červené, dvoupouzdré, na 27–37 mm dlouhých stopkách, s mnoha semeny. Semena jsou ledvinovitá, 1,4–2,2 mm dlouhá, 0,5–0,6 mm široká, na povrchu síťnatá a žlutobílé barvy. Kvete v červnu až srpnu.
Původem z Eurasie. Pěstována v zahradách jako okrasná rostlina pro suché vazby, často zplaňuje.