Rostlinolékařský portál

Je to oligo–polyfágní zástupce žeroucí na velkém počtu druhů především listnatých dřevin. Tento druh je možné zastihnout především na následujících druzích dřevin: topol černý (Populus nigra), topol kanadský (Populus × canadensis), vrba bílá (Salix alba), vrba pětimužná (Salix pentandra), vrba trojmužná (Salix triandra), vrba košíkářská (Salix viminalis), vrba načervenalá (Salix fragilis).

Délka těla dospělců je 0,2–0,25 cm. Tělo je řídce ochlupené prakticky na celém svém povrchu. Dospělci mají krásně černou barvu celého těla se světlými chloupky. Barva končetin a tykadel je hodně rozdílná. Může být světle hnědá až nažloutlá. Štít je kratší než jeho šířka a štítek je světlé barvy. Tímto zbarvením je štítek hodně nápadný při pohledu z vrchní strany. 
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru bez končetin a se zřetelnými kusadly.

Druh je velmi podobný ostatním druhům zmíněné čeledi, ale lze spatřit několik významných rozdílů. Prvním z nich je víceméně oválný charakter těla. Dalším rozdílem je přítomnost silně vyvalených (až kónický tvar) složených očí na hlavě dospělců. Od druhů stejné čeledi se tento druh liší především výrazně světlým štítkem na jinak tmavě zbarveném těle. 
Larvy druhů čeledi nosatcovitých je možné makroskopicky rozeznat jen za pomoci zvětšovací optické techniky a obecně dle velikosti – u druhů, kde budou větších velikostí dospělci, budou větší také larvální jedinci.

Larvy tohoto druhu požírají vnitřní pletiva listu, jedná se tedy o minující hmyz. V místě napadení se tvoří na líci listu nenápadná světlejší skvrna s tmavším středem. Koncem léta se na rubu listů objevují nápadnější boulovité vyvýšeniny. Silně poškozené listy opadávají, případně zasychají celé výhony. Je obvyklé, že se na listech vyskytují miny ve vyšším počtu současně.

Se jmenovanými druhy stejného rodu je předmětný druh dle charakteru poškození hostitelské dřeviny snadno zaměnitelný, proto bude důležité pro přesnou determinaci vycházet z nálezů dospělců na rostlinách. Někteří další zástupci zmíněné čeledi patří k tzv. pravým fytofágům, kdy požírají celý materiál listu. Tento jmenovaný druh se vyvíjí v mině, tedy v mezofylu listů.

Brouci se rojí jednou za rok, mají tedy univoltinní vývoj, ale literatura se značně rozchází v bionomii tohoto druhu. S jistou víme, že larvy se dominantě vyskytují na konci léta. Lze tedy vyvozovat, že vývoj probíhá s nejvyšší pravděpodobností následovně: na listech můžeme imága spatřit ponejvíce v dubnu až červnu (červenci) a následně probíhá kladení, larvální vývoj a kuklení. Zimovat budou dospělci.

Tento druh škodí v maturním i imaturním stádiu především jako fyziologický škůdce. U vzrostlých dřevin není úbytek asimilační plochy tak zásadní, jako u mladších dřevin. Pokud je výskyt a aktivita tohoto druhu silná a opakovaná na mladých dřevinách (např. nárostech) a je doplněna nějakým dalším stresujícím faktorem, může nastat úhyn hostitelského stromů.

P. Martinek, MENDELU