Rostlinolékařský portál

Je to polyfágní zástupce žeroucí na velkém počtu druhů především listnatých dřevin. Tento druh je možné zastihnout především na následujících druzích dřevin: vrba jíva (Salix caprea),vrba popelavá (Salix cinerea), vrba košíkářská (Salix viminalis), topol osika (Populus tremula), vrba načervenalá (Salix × fragilis).

Délka těla dospělců je 0,2–0,3 cm. Tělo je hustě šupinkaté prakticky na celém svém povrchu. Barva těla je především černá s hnědým a bílým žíháním na krovkách a ve střední části štítu. Krovky jsou zřetelně tečkované po celé délce. Štít je kratší než jeho šířka a štítek je krásně bílý. 
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru bez končetin a se zřetelnými kusadly.

Druh je velmi podobný ostatním druhům zmíněné čeledi, ale lze spatřit několik významných rozdílů. Prvním z nich je více oválný charakter těla - zadeček je téměř stejně tak dlouhý, jako je široký. Dalším rozdílem je přítomnost silně vyvalených (až kónický tvar) složených očí na hlavě dospělců, které se vnitřními okraji téměř dotýkají. Dále jsou jedinci opravdu velmi malých rozměrů a to i oproti zástupcům rodu Orchestes. 
Larvy druhů čeledi nosatcovitých je možné makroskopicky rozeznat jen za pomoci zvětšovací optické techniky a obecně dle velikosti – u druhů, kde budou větších velikostí dospělci, budou větší také larvální jedinci.

Larvy tohoto druhu požírají vnitřní pletiva listu, jedná se tedy o minující hmyz. V místě napadení se tvoří na líci listu nenápadná světlejší skvrna s tmavším středem. Další rozvoj min je společný, jedinci tedy vytváří spojené miny, kdy jsou miny schopné pokrýt i větší část listu. Silně poškozené listy opadávají, případně zasychají celé výhony.

Se jmenovanými druhy stejného rodu (viz výše) je předmětný druh dle charakteru poškození hostitelské dřeviny snadno zaměnitelný, proto bude důležité pro přesnou determinaci vycházet z nálezů dospělců na rostlinách. Charakterem tohoto druhu, resp. jeho poškození, je to, že se miny spojují a v jednom rozsáhlejším poškození je možné napočítat více aktivních larev.

Brouci se rojí jednou za rok, mají tedy univoltinní vývoj, ale literatura se značně rozchází v bionomii tohoto druhu. S jistou víme, že larvy se dominantě vyskytují na konci léta. Lze tedy vyvozovat, že vývoj probíhá s nejvyšší pravděpodobností následovně: na listech můžeme imága spatřit ponejvíce v dubnu až červnu (červenci) a následně probíhá kladení, larvální vývoj a kuklení. Zimovat budou dospělci.

Tento druh škodí v maturním i imaturním stádiu především jako fyziologický škůdce. U vzrostlých dřevin není úbytek asimilační plochy tak zásadní, jako u mladších dřevin. Pokud je výskyt a aktivita tohoto druhu silná a opakovaná na mladých dřevinách (např. nárostech) a je doplněna nějakým dalším stresujícím faktorem, může nastat úhyn hostitelského stromů.

P. Martinek, MENDELU