Rostlinolékařský portál

Je to škůdce, který je primárně troficky orientován na jilmy – v podmínkách střední Evropy je to dominantně druh na druzích jilm habrolistý (Ulmus minor ) a j. drsný (U. glabra). Jeho aktivita byla zaznamenána také na j. americký (U. americana), j. sibiřský (U. pumila) a j. čínský (U. parvifolia).

Barevně je tento druh mandelinky lehce variabilní – barva krovek je od žluté až po zelenou. Dále se vyskytuje černá skvrna na hlavě a uprostřed štítu, která má tvar přesýpacích hodin. Obecně lze říci, že tmavých skvrn a pruhů je na povrchu těla a krovek více. Dospělí brouci jsou podlouhlí a 6–8 mm velcí. Obrys těla je silně oválný. Larvy jsou až 1–13 mm velké, šedavě černé se žlutavým středem těla. Jejich tělo je kryto velkým množstvím pravidelně symetricky umístěných černých skvrn a bradavek. 
Larvální jedinci se obvykle nacházejí pod listy, resp. na jejich spodní straně.

Druh je obecně zaměnitelný s dalšími zástupci čeledi mandelinkovitých (Chrysomelidae), avšak inklinace k živné dřevině, barva a velikost těla tento druh významně odlišuje od ostatních zástupců s podobnými vzhledovými vlastnostmi.

Žír dospělců je mírně odlišný od larválního žíru. Od začátku aktivity brouci odkousávají listy hostitelských dřevin od jejich okrajů. Někdy také vznikají jednotlivá a nepravidelná okénka v listech. 
Larvální žír je soustředěn do středů listů, kde na spodní straně listů vznikají nejprve důlky, které jsou z jedné strany uzavřeny svrchní epidermis. Larvy se zdržují při žíru společně, kdy dále vyžírají hromadně plošky ve spodní pokožce listů. V pokročilejším stádiu vývoje již larvy listy drobně děrují s tím, že nervatura je vždy zachována i po žíru.

Poškození asimilačního aparátu hostitelských dřevin vznikající uvedeným druhem se vzhledově podobá poškozením vznikajícím vlivem polyfágních housenek a housenic. Hostitelský rod dřeviny je ovšem specifický a také je zde přítomnost velmi specifického žíru larev, který nelze zaměnit – skeletování.

Přezimující stádiem jsou dospělci. Vývoj imág pokračuje v jarním období, kdy velice brzy následuje kladení vajec a následuje larvální vývoj. Dorostlé larvy se kuklí v záhybech kůry a dalších nerovnostech ještě v období léta. Od poloviny července se mohou vyskytovat nová imága, která budou ještě zakládat novou generaci, které dokončí vývoj ještě před zimováním. Je jasné, že je to druh se dvěma generacemi v rámci jedné vegetační sezóny.

Tento druh může představovat jeden z defoliačních faktorů jilmů mladšího věku v intenzivních i extenzivních lesních a školkařských komplexech. Tento škůdce se podílí na oslabování hostitelských jedinců a redukci přírůstů - mortalita stromů pod jeho tlakem nenastává, ale může přispívat jako predispoziční stresor, který může vyústiv v mortalitu vlivem např. bělokazů rodu Scolytus.

P. Martinek, MENDELU