Hostitelské spektrum
Druh je polyfágním zástupcem fytofágního hmyzu, v našich podmínkách ho můžeme nalézt na následujících druzích, příp. rodech dřevin: jabloň domácí (Malus domestica), hrušeň obecná (Pyrus communis), višeň obecná (Prunus cerasus), třešeň ptačí (Prunus avium), slivoň švestka (Prunus domestica) atp. Dalšími hostitelskými stromy z druhů a rodů „ lesních dřevin“ může být buk lesní (Fagus sylvatica) a habr obecný (Carpinus betulus) či na zástupci z rodů dub (Quercus), jilm (Ulmus), lípa (Tilia).
Popis
Archips crataegana má rozpětí křídel cca 20–24 mm. Přední křídla jsou modravě šedá s tmavě a světle hnědými skvrnkami Samice mají vždy na konci zadních křídel žlutavé znaky a samci jsou vždy na zadních křídlech zbarveni spíše světle šedě.
Larvy, resp. housenky jsou spíše tmavě zelené nebo zelenošedé s tmavě hnědou až černou hlavou.
Možnost záměny
Tohoto škůdce je díky charakteristickému zbarvení a velikosti velmi obtížné zaměnit s jiným druhem stejné čeledi. Z hlediska kresby na křídlech je druh velmi charakteristický. Determinace housenek bude poněkud komplikovanější, nicméně dobrým poznávacím znakem tohoto druhu je výše uvedené zbarvení těla a hlavy.
Příznaky poškození/napadení
Larvální vývoj je vázán na listovou plochu uvedených druhů dřevin s tím, že housenky nejprve listy skeletují, poté děrují a nakonec žíru dochází až k nepravidelnému žíru převážné části listové čepele. Za předpokladu slabšího náporu populace druhu se žír na jaře, tedy mladými housenkami, na hostitelských stromech projeví neoptimálním nerozvíjením asimilačního aparátu, listy a letorosty mají poté nepravidelný tvar a jakoby zmačkané okraje.
Možnost záměny poškození/napadení
Tohoto škůdce je díky charakteristickému poškození, resp. výskytu na listové ploše uvedených druhů rostlin, možné zaměnit pouze s dalšími podobně stanovištně orientovanými zástupci. Rozhodujícím pro úspěšnou determinaci tohoto druhu bude výše zmíněný popis dospělců.
Životní cyklus
Dospělí jedinci se rojí jen jednou v rámci vegetační sezóny, a to od června do července. Jsou aktivní odpoledne a večer a velice dobře nalétávají na světlo. Ke kladení samice přistupují ihned po kopulaci a vajíčka jsou vykladena maximálně do začátku srpna s tím, že dále to bude vajíčko, které bude zimovat. Housenky vystupují z vaječného obalu vždy v jarních měsících, a to na základě průběhu klimatu, obvykle nejpozději po polovině dubna. Dále probíhá žírové perioda housenek až do kuklení, které probíhá začátkem června. Ke kuklení dochází tam, kde probíhal žír, tedy na listech hostitelských dřevin.
Hospodářský význam
Škodlivost tohoto obaleče závisí především na stáří a vitalitě hostitelských dřevin a hojnosti poškození. Ohroženy jsou věkově mladší dřeviny, které jsou vystaveny některému dalšímu faktoru, který snižuje jejich fyziologickou vitalitu, ale také starší, kde druh znatelně snižuje přírůsty.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU
Rostlinolékařský portál se načítá...