Rostlinolékařský portál

Druh je oligofágním zástupcem fytofágního hmyzu, v našich podmínkách ho můžeme nalézt na jedli bělokoré (Abies alba). Dále jej literatura dává do souvislosti s dalšími jedlemi, jako např. j. ojíněná (A. concolor), j. obrovská (A. grandis), j. kavkazská (A. nordmanniana).

Choristoneura murinana má rozpětí křídel cca 17–25 mm. Přední křídla jsou šedavá světle hnědými znaky a vlnkováním, které je dominantně podélně orientované, tedy to platí jen při roztažených křídlech. Uprostřed křídel je vždy červenohnědý příčný proužek.
Larvy, resp. housenky, jsou spíše světle zelené nebo zelenošedé s tmavě hnědou až černou hlavou a asi 2 cm dlouhé.

Tohoto škůdce je díky charakteristickému zbarvení a velikosti velmi obtížné zaměnit s jiným druhem stejné čeledi. Z hlediska kresby na křídlech je druh velmi charakteristický. Determinace housenek bude poněkud komplikovanější, nicméně, dobrým poznávacím znakem tohoto druhu je výše uvedené zbarvení těla a hlavy larev.

Larvální vývoj je vázán na asimilační plochu uvedených druhů dřevin, tedy jedle s tím, že začátek žírové aktivity na jaře zasahuje do rozvíjejících se letorostu a do nejmladších jehlic. Jejich žír tedy probíhá nejprve v rašících pupenech, později na vyrašených letorostech, kdy žírem poškozené části dřeviny mají charakteristické červenavé zbarvení.

Tohoto škůdce je díky charakteristickému poškození, resp. výskytu na listové ploše uvedených druhů rostlin možné zaměnit pouze s dalšími podobně stanovištně orientovanými zástupci. Rozhodujícím pro úspěšnou determinaci tohoto druhu bude výše zmíněný popis dospělců.

Housenky se na jedlích vyskytují již od srpna, ale žír však zahajují až na jaře dalšího roku (současně s rašením jedlí (obvykle na přelomu dubna a května). Vývoj larev v jarním období trvá zhruba 2 měsíce. Motýli se rojí v korunách stromů zpravidla od konce června do konce července, samičky kladou vajíčka obvykle ve skupinách na svrchní stranu starších jehlic. Housenky po vylíhnutí a vyhledání vhodného místa k přezimování na větvích stromů upadají do diapauzy a vývoj (žír) zahajují až na jaře.

Škodlivost tohoto obaleče závisí především na stáří a vitalitě hostitelských dřevin a hojnosti poškození. Ohroženy jsou věkově starší dřeviny a porosty, které jsou vystaveny některému dalšímu faktoru, který snižuje jejich fyziologickou vitalitu.

P. Martinek, MENDELU