Rostlinolékařský portál

Ralstonia pseudosolanacearum

třída: Betaproteobacteria řád: Burkholderiales čeleď: Burkholderiaceae

Další české názvy: Ralstonia solanacearum (fylotypy I a III)

EPPO kód: RALSPS

Základní charakteristika

Druh Ralstonia pseudosolanacearum byl vyčleněn v roce 2014 z druhového komplexu bakterie R. solanacearum, a to spolu s druhy R. syzygii a R. solanacearum. Tyto příbuzné druhy se odlišují mimo jiné okruhem hostitelských rostlin.

Do druhu Ralstonia pseudosolanacearum náleží dříve ustanovené fylotypy I a III, jež se liší místem původu - fylotyp I má původ v Asii, kdežto fylotyp III pochází z Afriky. Zatímco fylotyp III se vyskytuje především v místě svého původu, fylotyp I je z důvodu své velké diversity a množství sequevarů široce rozšířen po jižní a jihovýchodní Asii a rozmnožovacím vegetativním materiálem v podobě latentní infekce se může dostat do dalších oblastí.

Hostitelské spektrum

Ralstonia pseudosolanacearum má široké hostitelské spektrum. Mezi nejvýznamnější hostitele se řadí rostliny z čeledi lilkovité (Solanaceae), okurka setá (Cucumis sativus), podzemnice olejná (Arachis hypogaea) a zázvor lékařský (Zingiber officinale).

Situace v ČR

Status výskytu v ČR

Nevyskytuje se.

Výsledky detekčních průzkumů

Detekční průzkum výskytu tohoto škodlivého organismu byl prováděn v roce 2023 a byl podpořen finančním příspěvkem EU.

Příznaky poškození/napadení

Vzhledem k tomu, že se jedná o patogen, který napadá a kolonizuje cévní svazky a tím přerušuje transport vody, je nejčastějším příznakem vadnutí. Vadnutí může být zpočátku reverzibilní a pouze u mladých rostlin v nejteplejších částech dne. Tím, jak přetrvávají vhodné podmínky pro rozvoj patogenu a choroba se rozvíjí, vadnutí se stává nevratné a napadené rostliny umírají. Napadne-li patogen pouze několik cév, příznaky se projeví jen na některých stoncích, případně listech. Listy se stávají chlorotické, v některých případech bronzovité. Může se vyskytnout i epinastie (deformace a svinování listů). Dalším charakteristickým příznakem je žloutnutí až hnědnutí xylému, které je patrné na příčném řezu napadeným kořenem, stonkem či hlízou. Z příčně rozříznutého stonku lze někdy vytlačit bakteriální sliz.

Možnost záměny poškození/napadení

Příznaky lze zaměnit s příznaky dalších patogenů, kteří napadají vodivá pletiva rostlin, např. původce bakteriální kroužkovitost bramboru (Clavibacter sepedonicus), houbových patogenů rodů Fusarium a Verticillium, bakteriálních patogenů rodu Dickeya na bramborech, původce bakteriálního vadnutí rajčete (Clavibacter michiganensis subsp. michiganensis) na rajčatech a původce bakteriální skvrnitosti a vadnutí pelargonie (Xanthomonas hortorum) na pelargoniích.

Životní cyklus

Ralstonia pseudosolanacearum je často popisována jako půdní patogen, ale nejdůležitější úlohu pro její přežití hrají divoké hostitelské rostliny, obzvláště vytrvalé druhy rostoucí v podmáčených podmínkách nebo planě rostoucí citlivé kulturní plodiny. Největší škody působí bakterie při teplotách 24–35 ºC a vysoké půdní vlhkosti způsobené deštivým vlhkým počasím. Do rostliny bakterie proniká skrz poranění kořenů a kolonizuje xylém, kde ucpává cévy a způsobuje vadnutí. Vážnost choroby se výrazně zvyšuje při současném napadení rostlin kořenovými háďátky. U tabáku, ale i jiných plodin, infekce háďátky změní fyziologické vlastnosti rostliny a ta se stává citlivější k bakteriálnímu vadnutí

Způsoby šíření

Přirozeně se bakterie šíří půdní vodou a kontaktem kořenů, ale pouze do nejbližšího okolí. Může se také šířit povrchovou vodou či kontaminovanou zeminou. Lokálně se také může šířit např. při krájení nebo jiném mechanickém dělení sadbového materiálu.

Mnohem významnější je šíření na delší vzdálenosti pomocí vegetativních částí rostlin určených pro rozmnožování, např. hlízy, oddenky a kořeny. Latentní infekce může uniknout kontrole a patogen se tak může šířit do nových oblastí.

V Číně a Indonésii byl popsán přenos semeny u podzemnice olejné. U dalších významných plodin tento přenos však není řádně doložen.

Hospodářský význam

Nejvýznamnější napadané hospodářské plodiny jsou: papriky, rajčata, lilky, brambory, okurky, tabák, zázvor, kurkuma, borůvky a podzemnice olejná.

Z okrasných rostlin škodí na pelargóniích, růžích, anturiích a mnoha dalších.

Vyčíslení ztrát způsobených tímto patogenem není zatím dostupné, neboť ztráty byly donedávna posuzovány pro celý druhový komplex (spolu s R. solanacearum a R. syzygii). Jen u produkce konzumních brambor byly v roce 2005 ztráty způsobené každoročně tímto komplexem druhů celosvětově odhadovány na jednu miliardu USD, přičemž tyto ztráty se dotýkaly přibližně 3 milionů farmářů a jejich rodin, hospodařících na ploše více než 1,5 milionu ha, v přibližně 80 zemích.

Zeměpisné rozšíření

Fytosanitární regulace

Ralstonia pseudosolanacearum se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 řadí mezi karanténní škodlivé organismy, jejichž výskyt není na území EU znám.

Toto prováděcí nařízení mimo jiné zakazuje (v příloze VI) dovoz sadby bramboru a stolonotvorných a hlízotvorných druhů rodu Solanum ze všech třetích zemí kromě Švýcarska, dále je zakázán dovoz nesadbových brambor a rostlin z čeledi lilkovité určených k pěstování z většiny neevropských zemí. Při dovozu nesadbových brambor ze třetích zemí, na které se zákaz dovozu nevztahuje, musí být úředně potvrzeno, že hlízy pocházejí z oblastí, ve kterých není znám výskyt R. pseudosolanacearum.

Při dovozu rostlin banánovníku (Musa spp.), lilku vejcoplodého (Solanum melongena), papriky seté (Capsicum annuum), rajčete jedlého (Solanum lycopersicum) a tabáku (Nicotiana spp.) určených k pěstování, kromě osiva, ze třetích zemí, kde je znám výskyt R. pseudosolanacearum, musí mít úředně potvrzeno, že pochází z oblastí prostých této bakterie nebo na rostlinách na místě produkce nebyly od začátku posledního ukončeného vegetačního období pozorovány příznaky jejího výskytu.

Bakterie R. pseudosolanacearum je zařazena v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Provádění ochranných opatření

Při zjištění výskytu bakterie na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Preventivní opatření

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

Autoři textu

Ing. Roman Zavadil

Odkazy a použité zdroje

EPPO Global Database
EPPO standart on diagnostics PM 7/21(3) Ralstonia solanacearum,R.pseudosolanacearum and R.syzygii (Ralstonia solanacearum species complex),
Polyphasic taxonomic revision of the Ralstonia solanacearum species complex: proposal to emend the descriptions of Ralstonia solanacearum and Ralstonia syzygii and reclassify curent R.syzygii strains as Ralstonia syzygii subsp.syzygii subsp.nov.
R.solanacearum phylotype IV strains as Ralstonia syzygii subsp.indonesiensis subsp.nov banana blood disease bacterium strains as Ralstonia syzygii subsp.celebesensis subsp.nov. and R.solanacearum phylotype I and III strains as Ralstonia pseudosolanacearum sp.nov.