Rostlinolékařský portál

Řepka olejka ozimá forma, brukvovitá zelenina (nejvíce kedluben, méně často květák, kapusta a zelí), mnoho druhů brukvovitých plevelných rostlin.

krytonosec čtyřzubý
krytonosec řepkový

Napadené rostliny vadnou, kroutí se a odumírají, nebo může dojít k odumření srdéčka. Při rozříznutí rostlin jsou nápadné chodbičky v řapících listů a ve stoncích.

Uvedené druhy tzv. stonkových krytonosců se vyvíjejí na všech druzích brukvovitých rostlin. V našich podmínkách jsou největším zdrojem namnožení porosty řepky, ze kterých krytonosci masivně přeletují na brukvovitou zeleninu. Uvedené druhy krytonosců mají jednu generaci v roce. Přezimuji brouci, kteří naletují brzy na jaře v březnu až dubnu na brukvovité rostliny nejen do polních porostů, ale i do skleníků a foliovníků na sadbu brukvovité zeleniny, která se zde předpěstovává. Vajíčka kladou po úživném žíru, asi za týden od příletu, obvykle koncem března a v dubnu. Po týdnu až dvou lze sledovat příznaky poškození, které způsobují larvy v rostlinách. Vylíhlí brouci nové generace v létě již na zelenině nepůsobí významné škody.

Při silném napadení řepky dochází k redukci výnosu o 30 až 50 %. Poškození rostlin okolo 20 cm délky poškozeného stonku rostlin v průměru mohou způsobit larvy krytonosce čtyřzubého bez společného výskytu s larvami krytonosce řepkového. Škody působené stonkovými krytonosci významně narůstají v letech se zvýšeným výskytem houbových chorob, ve kterých poškození rostlin krytonosci je dispozičním faktorem pro zvýšenou škodlivost houbových chorob řepky

Výskyt dospělců krytonosců lze monitorovat pomocí žlutých Mörickeho misek nebo žlutých lepových desek. Nálet v miskách umístěných v porostech zeleniny nebo sadby se v miskách kontroluje 2× týdně, v období od dosažení maximální teploty 6 °C do zjištění maxima náletu brouků, tj. u krytonosce čtyřzubého přibližně do dosažení maximální teploty 14,5 °C, u krytonosce řepkového přibližně do dosažení maximální teploty 12,2 °C. Nálet do misek je kvantitativní, takže lze podle počtu krytonosců v miskách odhadovat, jak potřebu chemické ošetření, tak očekávanou škodlivost. 
Zjišťování dospělců krytonosců v porostech i na sadbě je obtížné. Brouci jsou nenápadní a po vyrušení padají na zem.

Pozorování dospělců kr. čtyřzubého je nutné provádět již na podzim k přesnějšímu stanovení termínu ošetření následujícího jara. V případě, že došlo k náletu již na podzim, je nutné počítat s ošetřením již po prvním větším oteplení koncem února. Pokud brouci do porostů nenalétli již na podzim, je možné využít orientačně prognózu výskytu SET 5 °C / 1.1.

• Více než 5 brouků (obou druhů stonkových krytonosců v součtu) na misku za den po zaznamenání škodlivého výskytu v regionu na dané plodině v předchozích letech vyšší než 3 % poškozených rostlin při sklizni.

• Vyvarovat se pěstování řepky v zelinářských osevních postupech nebo v bezprostředním okolí.
• Včasné zapracování posklizňových zbytků.
• Zasíťování sadby před náletem brouků, neboť k napadení rostlin dochází již při předpěstování sadby, nebo u časných výsadeb, krátce po vysazení na poli.

Proti larvám i dospělcům má potenciál řada biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis. Dále by se s ohledem na způsob života dospělců a larev daly uplatnit i přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Beauveria bassiana, Metarhizium sp.či Paecilomyces spp. nebo hlístovek rodu Heterorhabditis případně Steinernema. Aby byly přípravky na bázi hub a hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Jistou variantou by byla i preventivní aplikace do půdy na přezimující stádia. Z rostlinných pesticidů by připadaly v úvahu přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Aplikace musí být provedena před kladením vajíček samičkami. Opožděné ošetření výrazně snižuje účinnost aplikace. Termín ošetření proti krytonosci čtyřzubému se na rozdíl od informací před 10 roky změnil a pohybuje se obvykle o 7–14 dní dříve než u krytonosce řepkového. Nemusí to však platit v každém roce. První škodlivé výskyty v porostech mohou být detekovány již v polovině února (v teplejších oblastech) nebo počátkem března (v chladnějších oblastech). Krytonosec čtyřzubý se objevuje a klade vajíčka až do začátku květu, kdy však většinou větší škody již nezpůsobuje. Ošetřit je nutné především porosty slabé a špatně přezimované, jestliže se nebudou zaorávat.

Pokud by účinnost pyretroidů a organofosfátů byla nedostatečná, mohlo se jednat o rezistentní populaci krytonosců, která se vyselektovala na řepce. Antirezistentní strategií rozumíme používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku. Neošetřovat preventivně bez prokazatelného výskytu dospělců. Výskyt rezistentních populací krytonosce čtyřzubého a řepkového na řepce nebyl dosud v ČR zaznamenán.