Rostlinolékařský portál
korohlod jedlový
Cryphalus piceae
třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: nosatcovití (Curculionidae)
Vědecká synonyma: Crypturgus piceae, Cryphalus picae, Cryphalus subdepressus
EPPO kód: CRYHPI
Hostitelské spektrum
Jde o oligofágní druh na našem území vázaný na jedle.
Popis
Brouk je 1,1–1,8 mm dlouhý, široce válcovitý (krovky 1,5krát delší než široké). Barva dospělců je bledě šedá s hedvábným leskem. V přední části štítu je ohraničená oblast (cca tvaru trojúhelníku) s nápadnými hrbolky, které jsou uspořádány do ne zcela pravidelných soustředných úseků kružnic. Krovky pokryté drobounkými světlými šupinkami, mezi nimiž řídce vyrůstají dlouhé odstávající chloupky. Krovky na svém konci pravidelně zaoblené.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru, beznohé, bělavé barvy.
Možnost záměny
Druh je možné zaměnit s dalšími zástupci tribu Cryphalini. Zástupci rodu Trypophloeus mají zploštělou zadní část krovek (u samečků dokonce ozdobenou hrbolky) a zástupci rodu Ernoporicus a Ernoporus mají na předním okraji jejich štítu dva, resp. tři zvětšené hákovité hrbolky. Od ostatních zástupců rodu Cryphalus se Cryphalus piceae liší přítomností nápadného odstávajícího ochlupení krovek.
Příznaky poškození/napadení
Druh vytváří charakteristické požerky na větvích a tenkých kmíncích jedlí, kdy ze široké snubní komůrky vybíhají jen kratičké matečné chodby (široké cca 1 mm) v podobě prstovitých výběžků. Larvové chodby obklopují snubní komůrku a vybíhají paprskovitě na všechny strany.
Možnost záměny poškození/napadení
Obdobné požerky pod kůrou větví jedlí, ale i dalších našich jehličnanů vytváří také Cryphalus abietis. Tento druh však většinou upřednostňuje tenké větévky a silnější větve přenechává C. piceae.
Životní cyklus
Druh má u nás dvě pokolení do roka. První rojení probíhá koncem března a v dubnu, druhé rojení pak v červenci a srpnu.
Hospodářský význam
Druh se u nás vyskytuje po celém území společně s hostitelskou dřevinou. Jelikož dokáže hustě osídlit vršky a větve starších stromů, stejně jako kmínky mladých stromů, může přispívat k jejich odumírání a být tedy fyziologickým škůdcem.
Autoři textu
J. Foit, MENDELU